Žalmy 55
/b/Ps/55
- 1Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Poučující, Davidův.
- 2Dopřej, Bože, modlitbě mé sluchu, neskrývej se před mou prosbou.
- 3Věnuj mi pozornost, odpověz mi, lkám a sténám, zmateně se toulám,
- 4neboť nepřítel mi spílá, svévolník mě tísní, chtěli by mě zlomit ničemnostmi, štvou proti mně plni vzteku.
- 5Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti,
- 6padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo.
- 7Pravím: Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil se jinde .
- 8Ano, daleko bych letěl, pobýval bych v poušti,
- 9spěchal do bezpečí před náporem větru, před vichřicí.
- 10Ve zmatek je uveď, Panovníku, jazyky jim rozdvoj, v městě vidím násilí a sváry,
- 11ve dne v noci po hradbách se plíží, ničemnost a trápení jsou v jeho středu,
- 12v jeho středu běsní zhouba, týrání a lest se nehnou z ulic.
- 13Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl; nade mne se nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl,
- 14jsi to však ty, člověk jako já, můj druh a přítel!
- 15Ten nejlepší vztah nás pojil, za bouřného jásotu jsme chodívali do Božího domu.
- 16Ať je překvapí smrt, ať zaživa sejdou do podsvětí! Jen zloba je v jejich doupatech, je v jejich středu.
- 17A já volám k Bohu, Hospodin mě spasí.
- 18Večer, zrána, za poledne lkám a sténám. – Vyslyšel můj hlas!
- 19On vykoupí mě z války, daruje mi pokoj, ač jich proti mně je tolik.
- 20Slyší Bůh a pokoří je, on , jenž odedávna trůní, když se změnit nechtějí a nebojí se Boha.
- 21Leckdo vztáhne ruku na ty, kteří v pokoji s ním žijí, jeho smlouvu znesvěcuje.
- 22Lichotek má plná ústa, ale v srdci válku. Hladší nad olej jsou jeho slova, ale jsou to vytasené meče .
- 23Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil.
- 24Ty je, Bože, srazíš v jámu zkázy. Ti, kdo prolévají krev a stavějí vše na lsti, nedožijí ani poloviny svých dnů. Já však doufám v tebe!
Žalmy 54