Žalmy 22
/b/Ps/22
- 1Pro předního zpěváka. Podle „Laně za ranních červánků “. Davidův.
- 2Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám.
- 3Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci.
- 4Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele.
- 5Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal vyváznout.
- 6Úpěli k tobě a unikli zmaru , doufali v tebe a nebyli zahanbeni.
- 7Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu.
- 8Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou:
- 9„Svěř to Hospodinu!“ „Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!“
- 10Ty jsi mě vyvedl z života matky , chovals mě v bezpečí u jejích prsou.
- 11Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi můj Bůh.
- 12Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho nemám!
- 13Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili.
- 14Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, když trhá kořist.
- 15Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru.
- 16Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti!
- 17Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na mé ruce a nohy,
- 18mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem.
- 19Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.
- 20Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na pomoc!
- 21Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před psí tlapou;
- 22zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! – A tys mi odpověděl.
- 23O tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit.
- 24Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctěte ho, všichni potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, žij před ním v bázni!
- 25Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. Když trpěl příkoří, neukryl před ním svou tvář, slyšel, když k němu o pomoc volal.
- 26Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.
- 27Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy.
- 28Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechny dálavy země. Tobě se budou klanět všechny čeledi pronárodů.
- 29Vždyť Hospodinu náleží kralovat, i nad pronárody vládnout.
- 30Všichni tuční v zemi, ti , kdo jedli a kdo se klaněli, všichni, kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová.
- 31Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou vyprávět dalšímu pokolení,
- 32to přijde a bude hlásat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí: „ To učinil on!“