Žalmy 137
/b/Ps/137
- 1U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón.
- 2Své citery jsme v té zemi zavěsili na topoly,
- 3když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: „Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů!“
- 4Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi?
- 5Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene.
- 6Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost.
- 7Připomeň synům Edómu, Hospodine, den Jeruzaléma, jak volali: „Bořte! Bořte do základů!“
- 8Záhubě propadlá babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.
- 9Blaze tomu, kdo tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.
Žalmy 136