Přísloví 26
/b/Prov/26
- 1Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí k hlupákovi sláva.
- 2Vrabec přeletuje, vlaštovka poletuje, bezdůvodné zlořečení nezasáhne.
- 3Na koně bič, na osla uzdu, na hřbet hlupáků hůl.
- 4Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on.
- 5Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám sobě nezdál moudrý.
- 6Nohy si mrzačí, zakusí příkoří, kdo posílá vzkaz po hlupákovi.
- 7Slabé jsou nohy chromého i přísloví v ústech hlupáků.
- 8Jako oblázek vložený do praku je pocta vzdaná hlupákovi.
- 9Jako trn v ruce opilého, tak přísloví v ústech hlupáků.
- 10Jako střelec, který chce všechno zasáhnout, je ten, kdo najímá hlupáka a kdejaké tuláky.
- 11Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.
- 12Uvidíš-li muže, který si připadá moudrý, věz, že hlupák má víc naděje než on.
- 13Lenoch říká: „Na cestě je lvíče, v ulicích je lev.“
- 14Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži.
- 15Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům.
- 16Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících.
- 17Chytá psa za uši, kdo se rozlítí ve sporu, který se ho netýká.
- 18Jako pomatený, který střílí ohnivé šípy a smrtící střely,
- 19tak jedná muž, který obelstí bližního a řekne: „Já jsem jen žertoval.“
- 20Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár.
- 21Uhlí do výhně, dříví na oheň – tím je svárlivý muž pro vzplanutí sporu.
- 22Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.
- 23Stříbrná poleva na hliněném střepu jsou planoucí rty, ale zlé srdce.
- 24Na rtech má přetvářku, kdo nenávidí, ve svém nitru chová lest.
- 25Mluví-li přívětivě, nevěř mu. Vždyť v jeho srdci je sedmerá ohavnost;
- 26nenávist může podvodně zakrýt, ale ve shromáždění bude jeho zloba odhalena.
- 27Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí.
- 28Zrádný jazyk nenávidí ty, na které dotírá, úlisná ústa přivodí pád.