Přísloví 24
/b/Prov/24
- 1Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi,
- 2neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.
- 3Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje;
- 4kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.
- 5Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.
- 6Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství.
- 7Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa.
- 8Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.
- 9Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí.
- 10Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých.
- 11Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu?
- 12Řekneš-li: „My jsme to nevěděli,“ což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů.
- 13Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.
- 14Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.
- 15Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá!
- 16Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.
- 17Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci,
- 18nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv.
- 19Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům.
- 20Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.
- 21Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými;
- 22kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?
- 23I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré.
- 24Kdo řekne svévolníkovi: „Jsi spravedlivý,“ na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy.
- 25Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým.
- 26Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi.
- 27Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům.
- 28Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat?
- 29Neříkej: „Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů.“
- 30Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu,
- 31a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.
- 32Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl:
- 33Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si
- 34a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.