Numeri 16
/b/Num/16
- 1Kórach, syn Jishára, syna Kehatova, syna Léviho přibral Dátana a Abírama, syny Elíabovy, též Óna, syna Peletova, Rúbenovce, 
- 2a s dvěma sty padesáti muži povstali proti Mojžíšovi;  byli to  Izraelci, předáci pospolitosti, kteří zastupovali  lid  při slavnostech, muži pověstní. 
- 3Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a vyčítali jim: „Příliš mnoho si  osobujete . Celá pospolitost, všichni v ní jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se povznášíte nad Hospodinovo shromáždění?“ 
- 4Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář. 
- 5Potom promluvil ke Kórachovi a celé jeho skupině: „Ráno oznámí Hospodin, kdo je jeho a kdo je svatý, komu tedy dovolí, aby k němu přistupoval. Koho vyvolí, tomu dovolí, aby k němu přistupoval. 
- 6Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Kórach a celá jeho skupina, 
- 7a zítra do nich dejte oheň a vložte na ně před Hospodinem kadidlo. Muž, kterého vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliš mnoho si  osobujete , Léviovci!“ 
- 8Potom řekl Mojžíš Kórachovi: „Nuže poslyšte, Léviovci. 
- 9Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od pospolitosti Izraele a dovolil, abyste k němu přistupovali, vykonávali službu při Hospodinově příbytku, stáli před pospolitostí a přisluhovali jí? 
- 10Dovolil přistupovat tobě i všem tvým bratřím Léviovcům s tebou. A vy se domáháte i kněžského úřadu. 
- 11To znamená, že ty a celá tvoje skupina se srocujete proti Hospodinu. Co je Áron, že proti němu reptáte?“ 
- 12Nato dal Mojžíš předvolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy. Odpověděli: „Nepřijdeme. 
- 13Což je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás umořil na poušti? To se ještě opovažuješ dělat ze sebe nad námi velitele? 
- 14Ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a medem, ještě jsi nám nedal do dědictví pole ani vinice. To chceš vyloupnout těmto mužům oči? Nepřijdeme.“ 
- 15Mojžíš zlobně vzplanul a volal k Hospodinu: „Neobracej se k jejich obětním darům. Ani jediného osla jsem od nich nevzal a nikomu z nich jsem neudělal nic zlého.“ 
- 16Mojžíš potom Kórachovi nařídil: „Ty a celá tvoje skupina buďte  zde  před Hospodinem. Zítra tu  budete , ty, oni i Áron. 
- 17Každý si vezměte svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron, každý svou kadidelnici.“ 
- 18Každý si tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich oheň, vložili do nich kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron. 
- 19Kórach shromáždil proti nim celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání. Vtom se celé pospolitosti ukázala Hospodinova sláva. 
- 20Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 
- 21„Oddělte se od této pospolitosti. Chci s nimi rázně skoncovat.“ 
- 22Oba  padli na tvář a volali: „Bože, Bože duchů veškerého tvorstva, jen jediný muž zhřešil a ty bys byl rozlícen na celou pospolitost?“ 
- 23Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
- 24„Domluv pospolitosti: Vykliďte prostor kolem příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova!“ 
- 25Mojžíš se hned odebral k Dátanovi a Abíramovi a starší izraelští šli za ním. 
- 26Promluvil k pospolitosti: „Odstupte od stanů těchto svévolných mužů a nedotýkejte se ničeho, co je jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy.“ 
- 27I vyklidili okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram však vyšli  a   postavili se u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny a dětmi. 
- 28Mojžíš řekl: „Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že  nedělám nic  z vlastní vůle: 
- 29Jestliže tito  lidé  zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin. 
- 30Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina.“ 
- 31Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda, 
- 32země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek. 
- 33Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění. 
- 34Celý Izrael, který byl kolem nich, při jejich křiku utekl. Řekli  si:  „Aby i nás země nepohltila.“ 
- 35Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo.