Matouš 9
/b/Matt/9
- 1Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města.
- 2A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“
- 3Ale někteří ze zákoníků si řekli: „Ten člověk se rouhá!“
- 4Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: „Proč o tom smýšlíte tak zle?
- 5Je snadnější říci ‚odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci ‚vstaň a choď‘?
- 6Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
- 7On vstal a odešel domů.
- 8Když to uviděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválily Boha, že dal takovou moc lidem.
- 9Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.
- 10Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.
- 11Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“
- 12On to uslyšel a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
- 13Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“
- 14Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se: „Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“
- 15Ježíš jim řekl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit.
- 16Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší.
- 17A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí.“
- 18Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: „Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!“
- 19Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky.
- 20A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu.
- 21Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“
- 22Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zdráva.
- 23Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup,
- 24řekl: „Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí.“ Oni se mu posmívali.
- 25A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala.
- 26Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.
- 27Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, Synu Davidův!“
- 28A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že to mohu učinit?“ Odpověděli mu: „Ano, Pane.“
- 29Tu se dotkl jejich očí a řekl: „Podle vaší víry se vám staň.“
- 30A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: „Ne aby se to někdo dověděl!“
- 31Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.
- 32Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem.
- 33A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: „Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno.“
- 34Ale farizeové říkali: „Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“
- 35Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu.
- 36Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.
- 37Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků málo.
- 38Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!“
Matouš 8