Marek 2
/b/Mark/2
- 1Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
- 2Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.
- 3Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
- 4Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.
- 5Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, odpouštějí se ti hříchy.“
- 6Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
- 7„Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?“
- 8Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: „Jak to, že tak uvažujete?
- 9Je snadnější říci ochrnutému: ‚Odpouštějí se ti hříchy,‘ anebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lože a choď?‘
- 10Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – řekne ochrnutému:
- 11„Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
- 12On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: „Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“
- 13Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil.
- 14A když šel dál, viděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním.
- 15Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kdo ho následovali.
- 16Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s celníky a hříšníky?“
- 17Ježíš to uslyšel a řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“
- 18Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: „Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“
- 19Ježíš jim řekl: „Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.
- 20Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v ten den, se budou postit.
- 21Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.
- 22A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy, a víno i měchy přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!“
- 23Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.
- 24Farizeové mu řekli: „Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!“
- 25Odpověděl jim: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?
- 26Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“
- 27A řekl jim: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
- 28Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“
Marek 1