2. Makabejská 4
/b/Macc2/4
- 1Zmíněný již Šimeón, který vyzradil poklad a zradil vlast, pomlouval Oniase, že on to byl, kdo navedl Héliodóra a způsobil všechno to zlo.
- 2Dobrodince města, zastánce krajanů a horlitele pro zákony se odvážil obvinit z toho, že on je zrádcem státu.
- 3Nepřátelství se tak rozmohlo, že jeden z osvědčených stoupenců Šimeónových se dokonce uchýlil k vraždě.
- 4Když Onias viděl, že hrozí nebezpečí sváru a že Apollónios, syn Menestheův, správce Koilé Sýrie a Foiníkie, podporuje Šimeónovu nešlechetnost,
- 5vypravil se ke králi. Nechtěl na občany žalovat, ale měl na zřeteli prospěch obecný i soukromý všeho lidu.
- 6Viděl totiž, že není možné zjednat pokoj bez zásahu králova, protože Šimeón nepřestává ve svém bláznovství.
- 7Když se Seleukos rozloučil se životem a království převzal Antiochos, zvaný Epifanés, získal lstivě velekněžský úřad Jáson, bratr Oniasův.
- 8Při setkání s králem slíbil mu ke třem stům ještě šedesát talentů stříbra a z jakéhosi jiného důchodu dalších osmdesát talentů.
- 9Kromě toho slíbil upsat ještě sto padesát, bude-li mu dána plná moc zřídit závodiště a hřiště a zapsat jeruzalémské obyvatele jako občany Antiochie.
- 10Když to král dovolil a on se zmocnil vlády, začal hned u svých krajanů zavádět řecké obyčeje.
- 11Zrušil lidumilná královská nařízení, která židům vymohl Eupolemův otec Jóchanan, když uzavřeli s Římany smlouvu o přátelství a spojenectví; zrušil též zákonná občanská práva a obnovil protizákonné mravy.
- 12Úmyslně totiž postavil závodiště přímo pod hradem a cvičil tam nejschopnější jinochy, které navedl nosit Hermův klobouk.
- 13Bylo to vinou nezměrné Jásonovy zvrhlosti, že se tak rozmohl helénizmus a nabylo vrchu cizáctví, vždyť to nebyl velekněz, ale bezbožník!
- 14Proto ani kněží nebyli horliví v službách u oltáře, ale měli na mysli novoty. Oběti zanedbávali, protože spěchali, aby se mohli na cvičišti účastnit svévolného závodění v hodu diskem.
- 15To, čeho si vážili otcové, pokládali za nic, nade všecko jim byly helénské pocty.
- 16Jejich vinou je stihlo zlé neštěstí, protože ti, po jejichž způsobu života bažili a jež ve všem napodobovali, stali se jejich nepřáteli a trýzniteli.
- 17Vždyť neúcta k Božím zákonům se nevyplácí, jak se v pravý čas ukáže.
- 18Na závodní hry v Týru, které se konají každých pět let za účasti samého krále,
- 19poslal ten zlosyn Jáson diváky z jeruzalémských ‚Antiochejců‘, aby donesli tři sta drachem stříbra jako oběť Héraklovi. Avšak ti, kdo peníze přinesli, chápali, že se to nesluší, a žádali, aby nebyly užity na oběť, ale na nějaký jiný účel.
- 20Proto i když odesilatel je určil jako oběť Héraklovi, přišly tyto peníze, díky poslům, na vybavení trojveslic.
- 21Apollónios, syn Menestheův, byl poslán do Egypta na korunovaci krále Filométóra. Od něho se Antiochos dozvěděl, že král není jeho přítelem, a tak se musel starat o svou bezpečnost. Odtud se odebral do Jafy a pak dorazil do Jeruzaléma.
- 22V městě byl velkolepě přijat Jásonem a s jásotem veden v pochodňovém průvodu. Odtud odtáhl do Foiníkie a utábořil se tam.
- 23Po třech letech poslal Jáson Menelaa, bratra zmíněného Šimeóna, ke králi, aby mu donesl peníze a připomenul některé nutné záležitosti.
- 24Doporučen ke králi lichotil mu pro jeho moc a získal pro sebe velekněžství. Nabídl mu totiž o tři sta talentů stříbra více než Jáson;
- 25od krále přijal jmenovací listinu a vrátil se. Pro velekněžství neměl žádné předpoklady, neboť měl smýšlení krutého tyrana a zuřivost divoké šelmy.
- 26A tak Jáson, když sesadil svého vlastního bratra, byl sám od jiného sesazen a vyhnán jako uprchlík do země Amónské.
- 27Menelaos se ujal úřadu, ale ze slíbených peněz nedával králi nic,
- 28ačkoli jej velitel hradu Sóstratos upomínal – on totiž měl ty peníze vybrat. Dostali oba předvolání ke králi.
- 29Menelaos zanechal jako svého zástupce ve velekněžském úřadu svého bratra Lýsimacha, Sóstratos pak velitele Kypřanů Kratéta.
- 30V té době se vzbouřili obyvatelé Tarsu a Malu, protože jejich města byla odevzdána darem králově milostnici Antiochidě.
- 31Aby zjednal pořádek, král se tam rychle vypravil a za svého zástupce ustanovil Androníka, jednoho z hodnostářů.
- 32Menelaos v tom viděl příhodnou chvíli, ukradl některé zlaté nádoby chrámu a věnoval je Androníkovi, jiné se mu podařilo prodat do Týru a okolních měst.
- 33Když se o tom ze spolehlivého zdroje dozvěděl Onias, který se uchýlil na útočištné místo v Dafné při Antiochii, odsoudil ho.
- 34Menelaos proto tajně přemluvil Androníka, aby Oniase zabil. Androníkos přišel za Oniasem, lstivě ho přesvědčoval a zapřísahal se i podáním pravice. Ačkoli měl Onias podezření, uposlechl a z útočiště vyšel. Androníkos ho ihned usmrtil bez ohledu na právo.
- 35Tato událost pobouřila nejen židy, ale i mnohé jiné národy, které těžce nesly nespravedlivou vraždu toho člověka.
- 36Když se potom král vrátil z míst v Kilikii, přišli k němu židé z města i Heléni, kteří rovněž nenávidí zločin, se stížností , že Onias byl bezdůvodně zabit.
- 37Antiochos se z hloubi duše zarmoutil, byl pohnut lítostí až k slzám při vzpomínce na umírněnost a velkou sebekázeň zesnulého.
- 38Vzplanul hněvem proti Androníkovi, ihned mu dal strhnout purpurový plášť a roztrhnout oděv; dal ho vést celým městem až na to místo, kde se dopustil bezbožnosti na Oniasovi. A zde vraha sprovodil ze světa. Hospodin mu tak odplatil zaslouženým trestem.
- 39S vědomím Menelaovým spáchal Lýsimachos v městě mnohé svatokrádeže. Když se to dostalo na veřejnost, shromáždilo se množství lidu proti Lýsimachovi, neboť tu bylo odcizeno mnoho zlatých předmětů.
- 40Proti vzbouřeným a rozhněvaným davům vyzbrojil Lýsimachos na tři tisíce mužů a zločinnýma rukama začal boj. Do čela postavil jakéhosi Aurana, muže pokročilého věkem, a navíc i pošetilostí.
- 41Když vzbouřenci viděli, že se Lýsimachos chystá proti nim, jedni se chápali kamení, jiní silných klacků a další házeli na Lýsimachovy lidi hrsti popela.
- 42Tak mnohé z nich zranili, některé zabili a ostatní zahnali na útěk. Svatokrádce samého zabili přímo u pokladnice.
- 43Pro tyto věci bylo zavedeno soudní řízení proti Menelaovi.
- 44Když král přišel do Týru, tři muži vyslaní staršími podali tam na Menelaa žalobu.
- 45Ten, když viděl, že jeho pře je téměř ztracena, slíbil Dorymenovu synu Ptolemaiovi značný obnos peněz, aby se za něho u krále přimluvil.
- 46Ptolemaios vzal krále na procházku sloupořadím, údajně aby se osvěžil na čerstvém vzduchu, a tam jej přemluvil k tomu,
- 47že Menelaa, který byl vinen vším tím zlem, zprostil žaloby v plném rozsahu a k smrti odsoudil ty ubohé, kteří by byli uznáni nevinnými, i kdyby se pře projednávala před nějakými Skythy.
- 48Tak ti, kdo hájili město, lid a svaté předměty, byli vzápětí postiženi nespravedlivým trestem.
- 49Sami Týřané z nenávisti k tomu zločinu velkomyslně přispěli na jejich pohřeb.
- 50Menelaos však pro hrabivost vládců zůstal u moci, překonával se v darebáctví jako arcizrádce vlastních spoluobčanů.
2. Makabejská 3