2. Makabejská 2
/b/Macc2/2
- 1V zápisech se dočteme, že to byl prorok Jeremjáš, kdo nařídil, aby přesídlovaní kněží vzali trochu ohně, jak bylo řečeno.
- 2Prorok dal také přesídlencům zákon a nařídil jim, aby nezapomněli na přikázání Hospodinova a nedali se zmást v mysli při pohledu na zlaté a stříbrné modly se vší jejich nádherou.
- 3V tom smyslu je i jinak povzbuzoval, aby ve svých srdcích neodpadali od Zákona.
- 4Stálo tam dále, jak prorok z vnuknutí Božího přikázal, aby za ním nesli stan a schránu; jak odešel na horu, na niž vystoupil Mojžíš, aby spatřil dědictví od Boha.
- 5Když tam Jeremjáš došel, nalezl ve skále jeskyňku k přebývání, vnesl tam stan, schránu a kadidlový oltář; vchod pak zahradil.
- 6Později přišli někteří z jeho doprovodu, aby vyznačili tu cestu, ale nemohli ji nalézt.
- 7Když se to Jeremjáš dozvěděl, zlobil se na ně a prohlásil, že místo zůstane neznámé, dokud se Bůh nesmiluje a lid neshromáždí a nesjednotí.
- 8Potom sám Hospodin to místo ukáže a zjeví se jeho sláva i oblak, jaký se ukázal nad Mojžíšem a o jaký prosil Šalomoun, aby to Místo bylo velice posvěceno.
- 9Ukázal se být velice moudrým, když přinášel oběť obnovení a dokončení chrámu.
- 10Mojžíš se modlil k Hospodinu a z nebe sestoupil oheň a strávil oběti; i Šalomoun se modlil k Hospodinu a oheň sestoupil a pohltil zápalné oběti.
- 11Mojžíš pravil: „Protože oběť za hřích se nesmí jíst, bude spálena.“
- 12Podobně konal Šalomoun osmidenní slavnost .
- 13O tom všem vyprávějí i spisy a paměti Nehemjášovy. A také o tom , že Nehemjáš založil knihovnu a nashromáždil v ní knihy o králích a prorocích i spisy Davidovy a listy králů o darech zasvěcených klatbou Bohu .
- 14Podobně i Juda shromáždil všechny knihy poztrácené ve válce, kterou jsme byli donuceni vést. Jsou u nás,
- 15a jestliže je potřebujete, pošlete si někoho , aby vám je odnesl.
- 16Napsali jsme vám, neboť hodláme slavit očištění chrámu . I vy učiníte dobře, když ty dny budete slavit.
- 17Bůh spasí všechen svůj lid a všem dá dědictví, království, kněžství a posvěcení,
- 18jak to slíbil v Zákoně. Proto máme v Bohu naději, že se nad námi brzy slituje a že nás shromáždí na svaté Místo ze všech míst pod nebem. Už nás vysvobodil z velkých neštěstí a to Místo očistil.
- 19Budeme psát o tom, co se stalo za Judy Makabejského a za jeho bratrů, o očištění velikého chrámu a zasvěcení oltáře
- 20i o válkách s Antiochem Epifanem a jeho synem Eupatórem.
- 21Také o zjeveních z nebe, kterých se dostalo těm, kdo se horlivě a odvážně zastávali věci židovstva, takže, ač malí počtem, zase dobyli celou zemi. Zahnali na útěk množství cizáků,
- 22znovu obnovili chrám proslulý po celém světě, osvobodili město, znovu zjednali platnost zákonům, které měly být zrušeny. To vše proto, že jim Hospodin milostivě projevil veškerou přízeň.
- 23Pokusíme se do jediného svazku shrnout, co vypráví Jáson Kyrenský v pěti knihách.
- 24Uvědomujeme si, jak spousta čísel a velké množství látky způsobují obtíže těm, kdo se chtějí obeznámit s dějinnými událostmi.
- 25Snažili jsme se čtenáře vést tak, aby si přemýšliví příběhy snáze pamatovali, a všichni, jimž se kniha dostane do ruky, aby z ní měli užitek.
- 26Pro nás, kteří jsme se dali do obtížné práce ty knihy zkrátit, to nebylo snadné, byla to námaha spojená s potem a bděním.
- 27Jako ten, kdo připravuje hostinu a chce vyhovět všem, což není lehké, tak i my se rádi ujímáme této těžké práce, abychom se zavděčili mnohým.
- 28Přesné zkoumání jednotlivostí ponecháváme dějepisci, my chceme jimi projít jenom ve zkratce.
- 29Jako stavitel nového domu musí mít na mysli stavbu jako celek, zatímco ten, kdo jej chce vyzdobit a vymalovat, věnuje se jenom potřebné výzdobě, tak soudíme i o sobě.
- 30Dějepisec se musí ponořit do látky, posoudit ji a obezřetně ji po pořádku vyprávět.
- 31Tomu však, kdo chce psát výtah, budiž dovoleno, aby sledoval jen osu vyprávění a upustil od podrobností.
- 32Nuže, začněme vyprávět, už příliš mnoho místa jsme věnovali předmluvě. Bylo by pošetilé plýtvat slovy před vlastním příběhem a příběh sám zkracovat.
2. Makabejská 1