1. Makabejská 4
/b/Macc1/4
- 1Gorgiás vzal pět tisíc mužů a tisíc vybraných jezdců a v noci vyrazil z tábora,
- 2aby přepadl tábor židů a náhle na něj udeřil. Vedlo je mužstvo hradní posádky.
- 3Juda se to dozvěděl a se svým vojskem se přesunul, aby královo vojsko přepadl u Emauz,
- 4dokud ještě některé jeho oddíly byly mimo tábor.
- 5Gorgiás vtrhl v noci do Judova ležení, ale nikoho nenašel. Vydal se hledat je do hor, protože si myslel: Prchají před námi.
- 6Juda se však časně zrána objevil na rovině se třemi tisíci muži. Neměli však štíty ani meče, jak by byli chtěli.
- 7Viděli, že tábor nepřátel je silně opevněný a dobře střežený, obklopený jezdci, samými zkušenými bojovníky.
- 8Tu řekl Juda mužům, kteří byli s ním: „Nebojte se jejich množství, nestrachujte se střetnout se s nimi;
- 9vzpomeňte si, jak byli zachráněni naši otcové při Rudém moři, když je pronásledoval farao s vojskem.
- 10Volejme nyní k Nebi, snad se mu zalíbí a rozpomene se na smlouvu s našimi otci a rozdrtí dnes toto vojsko před našima očima,
- 11aby všichni pohané poznali, že tu je, kdo vykoupil a zachraňuje Izraele.“
- 12Když cizáci vzhlédli a uviděli je postupovat proti sobě,
- 13vytáhli z tábora k boji. Judovi mužové zaduli do polnic
- 14a rozpoutala se bitva; pohané v ní byli poraženi a utekli směrem k rovině.
- 15Všichni, kdo se opozdili, padli mečem, protože židé je pronásledovali až do Gezeru a do roviny edómské, do Ašdódu a Jabny; padlo z nich na tři tisíce mužů.
- 16Juda se svým vojskem je přestal pronásledovat a vrátil se zpátky.
- 17Řekl lidu: „Nemyslete na kořist, ještě nás čekají boje:
- 18Gorgiás se svým vojskem je v horách blízko nás! Vytrvejte tedy v boji s našimi nepřáteli a až bude po všem, vezmete si svou kořist podle libosti.“
- 19Zatímco ještě mluvil, bylo vidět, jak se jakýsi nepřátelský oddíl vynořuje z hor.
- 20Cizáci spatřili, že se jejich oddíly obrátily na útěk a že židé zapalují tábor; stoupající kouř svědčil o tom, co se stalo.
- 21Tento pohled je velmi poděsil, a když navíc spatřili Judovo vojsko připravené na rovině k boji,
- 22uprchli všichni do pelištejské země.
- 23Potom se Juda vrátil do tábora pro kořist; pobrali v něm množství zlata a stříbra, látek z purpuru fialového i rudého a mnoho jiného bohatství.
- 24Na zpáteční cestě zpívali chvalozpěvy k Bohu v nebi, že je dobrý, že jeho milosrdenství je věčné.
- 25Ten den byl pro Izraele dnem velikého vysvobození.
- 26Ti z cizáků, kdo se zachránili, přišli k Lýsiásovi a oznámili mu všechno, co se stalo.
- 27Zděsil se, když to uslyšel, a zuřil, že to s Izraelem nedopadlo tak, jak si přál a jak to nařizoval králův rozkaz.
- 28Příštího roku sebral šedesát tisíc vycvičených mužů a pět tisíc jezdců, aby Izraele úplně potřel.
- 29Vpadli do Edómska a utábořili se v Bét-súru. Juda se jim postavil s deseti tisíci muži.
- 30Při pohledu na jejich mocné vojsko se modlil takto: „Požehnaný jsi, vysvoboditeli Izraele! Ty jsi zlomil obrovu sílu rukou svého služebníka Davida, tys vydal tábor Pelištejců do rukou Saulova syna Jónatana a jeho zbrojnoše.
- 31Stejně vydej do rukou svého izraelského lidu tento tábor nepřátel , ať jsou zahanbeni se svou vojenskou silou i jízdou!
- 32Nažeň jim strach, zlom jejich zpupnou odvahu, ať jejich porážka jimi otřese.
- 33Sraz je mečem těch, kdo tě milují, ať tě slaví svými chvalozpěvy všichni, kdo znají tvé jméno.“
- 34Vojska se střetla a z tábora Lýsiásova padlo na pět tisíc mužů, našli smrt v boji zblízka.
- 35Když Lýsiás viděl, že je jeho vojsko rozprášeno a že vzrůstá odvaha Judových vojáků , i jak jsou všichni odhodláni žít, nebo hrdinně padnout, vrátil se do Antiochie. Tam najal nové žoldnéře, aby s ještě větší silou vtrhl do Judska.
- 36Potom Juda a jeho bratři vyhlásili: „Naši nepřátelé jsou rozdrceni, pojďme očistit a znovu posvětit svatyni!“
- 37Všecko vojsko se shromáždilo a pochodovalo na horu Sijón.
- 38Spatřili svatyni pustou, oltář znesvěcený, brány spálené, nádvoří zarostlé křovím jako v lese nebo na hoře, kněžské místnosti zcela zpustošené.
- 39Roztrhli svá roucha a s velikým nářkem si sypali na hlavu popel.
- 40Padli tváří k zemi, troubili na polnice a volali k Nebi.
- 41Tehdy určil Juda oddíl, aby chránil před útokem z tvrze ty, kdo budou čistit svatyni.
- 42Poté vybral bezúhonné kněze oddané Zákonu,
- 43aby očistili svatyni a znesvěcené kameny odnesli na smetiště.
- 44Radili se, co mají dělat s oltářem zápalných obětí, který byl znesvěcen.
- 45Správně se rozhodli, že jej strhnou, aby nebylo pro ně potupou, že jim jej pohané poskvrnili. Zbořili jej tedy
- 46a kameny z něho uložili na vhodném místě na chrámové hoře, dokud nepovstane prorok, který by rozhodl, co se má s nimi stát.
- 47Pak vzali neotesané kameny podle Zákona a postavili nový zápalný oltář podle vzoru dřívějšího.
- 48Znovu zbudovali svatyni i vnitřní zařízení a vysvětili nádvoří,
- 49zhotovili nové posvátné nádoby a do svatyně vnesli svícen, kadidlový oltář a stůl.
- 50Na oltáři zapálili kadidlo a zažehli světla na svícnu, aby osvětlovala vnitřek chrámu.
- 51Na stůl položili chleby, zavěsili závěsy a šťastně dokončili, co započali.
- 52Dvacátého pátého dne devátého měsíce (je to měsíc kislev) roku stého čtyřicátého osmého vstali časně ráno
- 53a na novém oltáři přinesli oběť podle Zákona.
- 54Bylo to právě ve výroční den, kdy svatyni znesvětili pohané, ve kterém byla nyní znovu posvěcena zpěvem žalmů s citerami, harfami a cymbály.
- 55Všechen lid padl na tvář, klaněl se a dobrořečil Nebi, že jim dopřálo zdar.
- 56Osm dní slavili posvěcení oltáře, s radostí přinášeli zápalné oběti, obětovali oběti za zachránění a oběti chvály.
- 57Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci a štítky, obnovili vstupní bránu i kněžské místnosti a zavěsili dveře.
- 58Lid prožíval velikou radost, že byla odčiněna potupa způsobená pohany.
- 59Juda, jeho bratři a celé shromáždění Izraele se usnesli, že každoročně, od dvacátého pátého dne měsíce kislevu budou osmidenním veselím a díkůvzdáním slavit posvěcení oltáře.
- 60Tehdy také vystavěli okolo hory Sijónu vysoké hradby a pevné věže, aby pohané nemohli přijít a rozbořit je, jak to udělali předtím.
- 61Dosadili tam posádku na obranu Sijónu a opevnili k jeho ochraně i Bét-súr, aby lid měl ochranu před Edómci.