1. Makabejská 13
/b/Macc1/13
- 1Šimeón se doslechl, že Trýfón sebral početné vojsko, aby vtrhl do Judska a vyvrátil je.
- 2Když viděl, že lid se třese strachem, vystoupil do Jeruzaléma. Svolal shromáždění lidu
- 3a řekl jim, aby je povzbudil: „Dobře víte, co jsem já, moji bratři a dům mého otce vykonali pro Zákon a svatyni. Co útrap a bojů jsme přestáli!
- 4Kvůli tomu a pro Izraele padli všichni moji bratři a já jediný jsem zůstal.
- 5A já že bych nyní, v této době ohrožení, měl šetřit svůj život? Ani za nic! Vždyť nejsem lepší než moji bratři.
- 6Přece se budu mstít za svůj národ a svatyni, za vaše ženy a děti, když se teď všichni pohané z nenávisti srotili, aby nás vyhubili.“
- 7Jakmile lid uslyšel tuto řeč, rozhořelo se v něm nadšení
- 8a shromáždění odpovědělo hlasitým voláním: „Tys náš vůdce místo svých bratrů Judy a Jónatana.
- 9Veď náš boj, uděláme všechno, co nám řekneš!“
- 10Šimeón shromáždil všechny bojovníky, v rychlosti dostavěl hradby Jeruzaléma a ze všech stran jej opevnil.
- 11Jónatana, syna Abšalómova, poslal s přiměřeně silným vojskem do Jafy; ten vyhnal její obyvatele a usadil se v ní.
- 12Trýfón vytáhl z Ptolemaidy s početným vojskem, aby vpadl do Judska; Jónatana měl s sebou jako zajatce.
- 13Šimeón se utábořil u Chadídy na okraji roviny.
- 14Když se Trýfón dozvěděl, že se Šimeón stal vůdcem lidu místo svého bratra Jónatana a že je připraven bojovat proti němu, poslal k němu posly se sdělením:
- 15„Tvého bratra Jónatana zadržujeme kvůli penězům, které dluží královské pokladně za úřady, které zastával.
- 16Pošli nyní sto hřiven stříbra a dva jeho syny jako rukojmí, aby po propuštění od nás neodpadl, a my ho propustíme.“
- 17Šimeón poznal, že k němu mluví lstivě, ale přesto poslal stříbro i chlapce, aby nevyvolal v lidu velké nepřátelství vůči sobě.
- 18Řekli by: „Neposlal mu peníze a chlapce, a proto zahynul!“
- 19Odeslal tedy chlapce i sto hřiven. Trýfón ho však obelhal a Jónatana nepropustil.
- 20Potom se vydal na pochod, aby vnikl do země a zpustošil ji. Odbočil k Adóře, ale Šimeón se svým vojskem mu kladl odpor všude, kudy táhl.
- 21Posádka jeruzalémského hradu poslala k Trýfónovi posly, aby k nim rychle přišel přes poušť se zásobami.
- 22Trýfón nařídil, aby se tam vypravila celá jízda, ale té noci napadlo velmi mnoho sněhu, takže pro sníh nemohl postupovat. Zvedl se tedy a zamířil do Gileádu.
- 23Když se přiblížil k Baskamě, zabil Jónatana; tam ho pohřbili.
- 24Potom se Trýfón vrátil zpět do své země.
- 25Šimeón poslal pro tělesné pozůstatky svého bratra Jónatana a pohřbil je v Módeínu, městě svých otců.
- 26Celý Izrael nad ním velice truchlil a lidé ho oplakávali po mnoho dní.
- 27Šimeón vystavěl nad hrobem svého otce a svých bratrů náhrobek a vyvýšil jej, aby byl zdaleka viditelný; byl z kamene z obou stran hlazeného.
- 28Postavil také sedm jehlanovitých pomníků, jeden naproti druhému, a to otci, matce a čtyřem bratřím.
- 29K nim vybudoval umělecká díla a obklopil je vysokými sloupy. Sloupy ozdobil zbrojí na věčnou památku a vedle zbroje dal vytesat lodi, aby je viděli všichni, kdo se plaví po moři.
- 30Tento náhrobek, který v Módeínu vybudoval, stojí až do dnešních dnů.
- 31Trýfón jednal lstivě s mladičkým králem Antiochem, zavraždil ho
- 32a stal se králem místo něho. Vložil si na hlavu královskou čelenku Asie a způsobil v zemi mnoho trápení.
- 33Šimeón vybudoval judské pevnosti, obehnal je mohutnými hradbami s vysokými věžemi i branami se závorami a uložil do pevností zásoby.
- 34Potom Šimeón poslal vybrané muže ke králi Démétriovi, aby zjednal zemi úlevu od daní , protože Trýfón nedělal nic, než jen loupil.
- 35Král Démétrios na toto poselství odpověděl písemně listem tohoto znění:
- 36„Král Démétrios zdraví velekněze Šimeóna, přítele králů, i starší a celý židovský národ!
- 37Zlatý věnec a palmovou ratolest, které jste poslali, jsme obdrželi. Jsme připraveni sjednat s vámi velkou mírovou smlouvu ; též napsat výběrčím, aby vám prominuli závazky.
- 38Co jsme dříve s vámi sjednali, platí. Pevnosti, které jste vystavěli, patří vám.
- 39Odpouštíme vám všechny omyly a provinění až do dnešního dne a promíjíme vám i korunovační věnec, za který dlužíte. Pokud by snad v Jeruzalémě byly ještě některé pohledávky, platit se nebudou.
- 40Jsou-li mezi vámi někteří, aby byli zapsáni k našemu dvoru, ať jsou zapsáni. Budiž mezi námi mír!“
- 41Roku stého sedmdesátého bylo sňato pohanské jho z Izraele.
- 42Lid začal psát v listinách a smlouvách: „Roku prvního vlády velekněze Šimeóna, vojevůdce a vládce židů.“
- 43V těch dnech se Šimeón utábořil u Gezeru a obklíčil jej svými šiky. Dal zhotovit obléhací věž, přitáhl ji k městu, pobořil jednu věž a dobyl ji .
- 44Vojáci vyskákali z obléhací věže do města; vznikl tam veliký zmatek.
- 45Obyvatelé města se ženami a dětmi vystoupili na hradby, trhali si šaty a hlasitě bědovali, prosili Šimeóna, aby jim podal pravici ke smíru .
- 46Volali: „Nejednej s námi podle našich špatností, ale podle svého milosrdenství!“
- 47Šimeón se dal usmířit a přestal proti nim bojovat. Z města je však vyhnal a očistil domy, v nichž byly modly; tak vešel do města s chvalozpěvy a dobrořečením.
- 48Z města vyházel všechno nečisté a usadil tam muže dodržující Zákon, zesílil jeho opevnění a zbudoval si tam sídlo.
- 49Posádka jeruzalémského hradu, které byl znemožněn styk s okolím, nákup i prodej, trpěla velikou nouzí a četní zemřeli hladem.
- 50Úpěnlivě volali k Šimeónovi, aby přijal nabízenou pravici ke smíru . On ji přijal, ale vyhnal je odtamtud a očistil hrad od neřádu.
- 51Dvacátého třetího dne, druhého měsíce roku stého sedmdesátého prvního vešel do něho s chválami a s palmovými ratolestmi za zvuku citer, cymbálů a harf, s chvalozpěvy a písněmi, protože byl potřen veliký nepřítel uprostřed Izraele.
- 52Šimeón ustanovil, aby se každého roku tento den radostně oslavoval. Zesílil opevnění chrámové hory naproti hradu a usídlil se tam se svou družinou.
- 53Když potom Šimeón viděl, že jeho syn Jóchanan dospěl v muže, ustanovil ho velitelem všech vojsk. Usadil se v Gezeru.
1. Makabejská 12