Lukáš 23
/b/Luke/23
- 1Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi.
- 2Vznesli proti němu žalobu: „Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše krále.“
- 3Pilát mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“
- 4Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám.“
- 5Ale oni na něj naléhali: „Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.“
- 6Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje.
- 7Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě.
- 8Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak.
- 9Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal.
- 10Byli přítomni i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali.
- 11Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi.
- 12Toho dne se Herodes a Pilát stali přáteli; předtím totiž bylo mezi nimi nepřátelství.
- 13Pilát svolal velekněze, členy rady i lid
- 14a řekl jim: „Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete.
- 15Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt.
- 16Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím.“
- 17Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka.
- 18Ale oni všichni najednou křičeli: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“
- 19To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu.
- 20Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.
- 21Avšak oni křičeli: „Na kříž, na kříž s ním!“
- 22Promluvil k nim potřetí: „Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.“
- 23Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se stále stupňoval.
- 24A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět.
- 25Propustil toho, který byl vsazen do vězení pro vzpouru a vraždu a o kterého žádali; Ježíše vydal, aby se s ním stalo, co chtěli.
- 26Když jej odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény, který šel z pole, a vložili na něho kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
- 27Za ním šel veliký zástup lidu; ženy nad ním naříkaly a oplakávaly ho.
- 28Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi;
- 29hle, přicházejí dny, kdy budou říkat: ‚Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily!‘
- 30Tehdy ‚řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!‘
- 31Neboť děje-li se toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“
- 32Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci.
- 33Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.
- 34Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ O jeho šaty se rozdělili losem.
- 35Lid stál a díval se. Členové rady se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.“
- 36Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet
- 37a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.“
- 38Nad ním byl nápis: „Toto je král Židů.“
- 39Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“
- 40Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu.
- 41A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“
- 42A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“
- 43Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
- 44Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce.
- 45Chrámová opona se roztrhla vpůli.
- 46A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal.
- 47Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý.“
- 48A ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou.
- 49Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
- 50Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý,
- 51který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží.
- 52Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo;
- 53sňal je z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.
- 54Byl pátek a začínala sobota.
- 55Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno.
- 56Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid.
Lukáš 22