Lukáš 1
/b/Luke/1
- 1I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily,
- 2jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova,
- 3rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile,
- 4abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován.
- 5Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta.
- 6Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.
- 7Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.
- 8Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,
- 9připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.
- 10Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu.
- 11Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo.
- 12Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.
- 13Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
- 14Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.
- 15Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým.
- 16A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu;
- 17sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“
- 18Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku.“
- 19Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst.
- 20Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“
- 21Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě.
- 22Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.
- 23Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.
- 24Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:
- 25„Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“
- 26Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret,
- 27k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.
- 28Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“
- 29Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
- 30Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.
- 31Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
- 32Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
- 33Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“
- 34Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“
- 35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
- 36Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.
- 37Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“
- 38Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.
- 39V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.
- 40Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.
- 41Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým
- 42a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.
- 43Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?
- 44Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.
- 45A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“
- 46Maria řekla: „Duše má velebí Pána
- 47a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
- 48že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
- 49že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
- 50a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
- 51Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
- 52vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
- 53hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
- 54Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,
- 55jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.“
- 56Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
- 57Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn.
- 58A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
- 59Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš.
- 60Jeho matka na to řekla: „Nikoli, bude se jmenovat Jan.“
- 61Řekli jí: „Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!“
- 62Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno.
- 63On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili.
- 64Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.
- 65Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těchto událostech.
- 66Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: „Čím toto dítě bude?“ A ruka Hospodinova byla s ním.
- 67Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky promluvil:
- 68„Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid
- 69a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,
- 70jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
- 71zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,
- 72slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,
- 73na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
- 74abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu
- 75jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.
- 76A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
- 77a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,
- 78pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,
- 79aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“
- 80Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.
