Leviticus 7
/b/Lev/7
- 1Toto je řád oběti za vinu; je to velesvaté.
- 2Na místě, na němž se poráží dobytče pro zápalnou oběť, bude se porážet i pro oběť za vinu. Jeho krví pokropí kněz oltář dokola.
- 3Pak přinese všechen tuk z něho, tučný ocas a tuk pokrývající vnitřnosti,
- 4dále obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok; odejme jej nad ledvinami.
- 5Kněz to na oltáři obrátí v obětní dým jako ohnivou oběť Hospodinu. To bude oběť za vinu.
- 6Každý mužský příslušník kněžských rodin ji smí jíst. Bude se jíst na svatém místě. Je to velesvaté.
- 7Oběť za vinu má stejný řád jako oběť za hřích; patří knězi, který jí vykonává smírčí obřady .
- 8Knězi, který přináší něčí zápalnou oběť, patří kůže z oběti, kterou přináší; je jeho.
- 9Rovněž každá přídavná oběť, která je pečena v peci, i každá, která je připravena v kotlíku nebo na pánvi, patří knězi, který ji přináší; je jeho.
- 10Každá přídavná oběť, zadělaná olejem i suchá, patří všem Áronovcům, jednomu jako druhému.
- 11Toto je řád hodu oběti pokojné, která se přináší Hospodinu:
- 12Jestliže ji někdo přinese jako projev vděčnosti, ať přinese k děkovné oběti nekvašené bochánky zadělané olejem a nekvašené oplatky pomazané olejem. Bochánky budou z bílé zasmažené mouky, zadělané olejem.
- 13Vedle bochánků přinese kvašený chléb jako svůj dar ke svému hodu díků oběti pokojné.
- 14Z každého daru přinese po jednom kusu jako oběť pozdvihování pro Hospodina. Patří knězi, který kropí krví z pokojné oběti; je jeho.
- 15Maso jeho hodu díků oběti pokojné se musí jíst v den, kdy bylo přineseno; nezůstane z něho nic do rána.
- 16Jestliže se dar obětního hodu týká slibu nebo dobrovolného závazku, bude se jíst v den, kdy byl obětní hod přinesen, a příštího dne se smí jíst zbytek.
- 17Zbytek masa z obětního hodu ať je však třetího dne spálen ohněm.
- 18Jestliže by se přesto jedlo maso z hodu oběti pokojné třetího dne, nenalezne Hospodin zalíbení v tom, kdo jej přinesl; dar mu nebude připočten k dobru . Je závadný a každý, kdo by z něho jedl, ponese následky své nepravosti.
- 19Ani maso, které přišlo do styku s něčím nečistým, nesmí se jíst; bude spáleno ohněm. Jiné maso může jíst každý, kdo je čistý.
- 20Bude-li však někdo jíst maso Hospodinova hodu oběti pokojné a přitom bude nečistý, bude vyobcován ze svého lidu.
- 21Když by se někdo dotkl čehokoli nečistého, lidské nečistoty nebo nečistého zvířete nebo čehokoli nečistého, hodného opovržení, a jedl by z masa Hospodinova hodu oběti pokojné, bude vyobcován ze svého lidu.“
- 22Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
- 23„Mluv k Izraelcům: Nebudete jíst žádný tuk z býka ani z ovce a kozy.
- 24Tuku zdechlého nebo rozsápaného zvířete se může užívat k různému účelu, ale jíst jej rozhodně nesmíte.
- 25Každý, kdo by jedl tuk z dobytčete, z něhož přinesl ohnivou oběť Hospodinu, bude vyobcován ze svého lidu.
- 26Také nebudete jíst žádnou krev, ať se usadíte kdekoli, ani krev ptactva ani dobytčat.
- 27Kdokoli by jedl jakoukoli krev, bude vyobcován ze svého lidu.“
- 28Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
- 29„Mluv k Izraelcům: Kdo připravuje svůj hod oběti pokojné Hospodinu, přinese Hospodinu dar ze svého hodu oběti pokojné.
- 30Vlastní rukou přinese ohnivé oběti Hospodinu: přinese tuk, který je na hrudí, i hrudí, aby je podáváním nabídl Hospodinu jako oběť podávání.
- 31Kněz obrátí tuk na oltáři v obětní dým. Hrudí pak připadne Áronovi a jeho synům.
- 32Pravou kýtu dáte knězi jako oběť pozdvihování ze svých hodů oběti pokojné.
- 33Tomu z Áronovců, kdo přinese z pokojných obětí krev a tuk, bude pravá kýta patřit jako podíl.
- 34Hrudí z oběti podávání a kýtu z oběti pozdvihování jsem totiž Izraelcům odebral z jejich hodů oběti pokojné a dávám je knězi Áronovi a jeho synům. Budou je dostávat od Izraelců podle provždy platného nařízení.
- 35To je příděl Áronův i příděl jeho synů z ohnivých obětí Hospodinových; v den, kdy jim dovolil přistoupit, aby sloužili Hospodinu jako kněží,
- 36v den, kdy je pomazáním oddělil od Izraelců, přikázal Hospodin, aby jim byl dáván podle nařízení provždy platného pro všechna jejich pokolení.“
- 37To je řád pro zápalnou oběť, pro přídavnou oběť, pro oběť za hřích a oběť za vinu, i pro oběť při vysvěcování kněží a pro hod oběti pokojné,
- 38jak to přikázal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sínaji v den, kdy přikázal synům Izraele, aby přinášeli své dary Hospodinu na Sínajské poušti.
Leviticus 6