Pláč 5
/b/Lam/5
- 1Rozpomeň se, Hospodine, co se nám stalo, popatř a pohleď na naši potupu!
- 2Naše dědictví připadlo cizákům, naše domy cizincům.
- 3Stali jsme se sirotky, nemáme otce, naše matky jsou jako vdovy.
- 4Vlastní vodu pijeme za stříbro, své dřevo musíme platit.
- 5Jsme pronásledováni, visí nám na šíji, vynakládáme námahu a nedopřejí nám klidu.
- 6Egyptu podáváme ruku, též Asýrii, abychom se nasytili chlebem.
- 7Naši otcové zhřešili, už nejsou, a my neseme jejich nepravosti.
- 8Otroci se stali našimi vládci a nikdo nás z jejich rukou nevytrhne.
- 9S nasazením života přinášíme chléb, ohrožováni mečem z pouště.
- 10Kůže nám žhne jako pec od úporného hladu.
- 11Na Sijónu ponižují ženy, v judských městech panny.
- 12Jejich rukou jsou věšeni velmožové, tváře starců nejsou ctěny.
- 13Junáci nosí mlýnek, mladíci klopýtají pod dřívím.
- 14Starci přestali zasedat v bráně a junáci zpívat písničky.
- 15Přestalo veselí našeho srdce, v truchlení se proměnil náš tanec.
- 16Spadla koruna z naší hlavy, běda nám, neboť jsme hřešili.
- 17Nad tím zemdlelo naše srdce, nad oním se nám zatmělo v očích,
- 18nad horou Sijónem, že je tak zpustošená; honí se po ní lišky.
- 19Ty, Hospodine, budeš trůnit věčně, tvůj trůn přetrvá všechna pokolení.
- 20Proč na nás pořád zapomínáš, opustil jsi nás až do nejdelších časů?
- 21Obrať nás, Hospodine, k sobě a my se navrátíme, obnov naše dny jak za dnů dávnověkých.
- 22Nebo jsi nás úplně zavrhl? Rozlítil ses na nás převelice.
Pláč 4