Pláč 3
/b/Lam/3
- 1Já jsem muž, jenž zakusil ponížení pod holí jeho prchlivosti.
- 2Hnal mě a odvedl do temnoty beze světla.
- 3Ano, obrací znovu a znovu svou ruku proti mně každého dne.
- 4Vetchým učinil mé tělo i kůži, roztříštil mé kosti.
- 5Obstavěl a obklíčil mě jedem a útrapami.
- 6Do temnot mě vsadil jako od věků mrtvé.
- 7Postavil kolem mě zeď, že nemohu vyjít, obtížil mě bronzovým řetězem.
- 8Jakkoli úpím a o pomoc volám, umlčuje mou modlitbu.
- 9Zazdil mé cesty kvádry, mé stezky rozvrátil.
- 10Stal se pro mne medvědem číhajícím, lvem ukrytým v skrýších.
- 11Zmátl mé cesty, rozdrásal mě, způsobil, že úděsem trnu.
- 12Napjal svůj luk a učinil mě terčem svých šípů.
- 13Do mých ledví vystřílel obsah svého toulce.
- 14Jsem pro smích všemu svému lidu, předmětem jejich popěvků každodenně.
- 15Nasytil mě hořkostmi, napojil pelyňkem.
- 16Nechává mě o štěrk si drtit zuby, přitiskl mě do popela.
- 17Vytrhl mne z pokojného života, zapomněl jsem na všechno dobré.
- 18Proto jsem řekl: „Je veta po mně i po mém čekání na Hospodina.“
- 19Rozpomeň se na mé ponížení a zmatené toulání, na pelyněk, na jed.
- 20Má duše se rozpomíná, rozpomíná a hroutí se ve mně.
- 21Beru si však k srdci a s důvěrou očekávám
- 22Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí.
- 23Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá.
- 24„Můj podíl je Hospodin,“ praví má duše, proto na něj čekám.
- 25Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje.
- 26Je dobré, když člověk potichu čeká na spásu od Hospodina.
- 27Dobré je muži, jestliže nosil jho už ve svém mládí.
- 28Ať usedne osamocen a ztichne, když je na něho vložil.
- 29Ať položí do prachu svá ústa, snad ještě naděje zbývá .
- 30Ať nastaví líce tomu, kdo ho bije, a potupou se sytí.
- 31Neboť Panovník navěky nezavrhne.
- 32Zarmoutí-li, slituje se pro své velké milosrdenství.
- 33Z rozmaru totiž lidské syny nepokoří ani nezarmoutí.
- 34Když jsou nohama deptáni všichni vězňové v zemi,
- 35když se převrací právo muže před tváří Nejvyššího,
- 36když se křivdí člověku v jeho při, což to Panovník nevidí?
- 37Kdo řekne a stane se, když Panovník nepřikázal?
- 38Nevychází z úst Nejvyššího zlé i dobré?
- 39Na co si může člověk naříkat, pokud žije? Ať si muž naříká na své hříchy.
- 40Zkoumejme a zpytujme své cesty, vraťme se zpět k Hospodinu.
- 41Pozvedněme s dlaněmi i srdce k Bohu na nebesích.
- 42My jsme byli nevěrní a vzpurní a ty jsi neodpustil.
- 43Zastřel ses hněvem a stíhal jsi nás, hubil jsi bez soucitu.
- 44Obestřel ses oblakem, aby modlitba k tobě nepronikla.
- 45Učinil jsi nás odporným smetím uprostřed národů.
- 46Rozevírají na nás ústa všichni naši nepřátelé.
- 47Naším údělem se staly postrach a propast, zmar a těžká rána.
- 48Slzy se mi proudem řinou z očí nad těžkou ranou dcery mého lidu.
- 49Oči mi slzí bez ustání, bez ochabnutí,
- 50dokud nepohlédne, dokud se nepodívá Hospodin z nebe.
- 51Mé oko vyčerpává mou duši pláčem kvůli všem dcerám mého města.
- 52Lovili mě jako lovci ptáče, bez důvodu, moji nepřátelé.
- 53Umlčeli můj život v jámě a zaházeli mě kamením.
- 54Až nad hlavu mě zatopily vody; řekl jsem si: „Jsem ztracen.“
- 55Vzýval jsem tvé jméno, Hospodine, z nejhlubší jámy.
- 56Slyšel jsi můj hlas, nezakrývej si ucho, dopřej mi úlevu, když o pomoc volám.
- 57Byl jsi mi blízko v den, kdy jsem tě vzýval, řekl jsi: „Neboj se!“
- 58Panovníku, ujal ses mých sporů, vykoupil jsi můj život.
- 59Viděl jsi, Hospodine, jak mi křivdí, dopomoz mi k právu.
- 60Viděl jsi všechnu jejich pomstychtivost, všechny jejich záměry vůči mně.
- 61Slyšel jsi, Hospodine, jak mě tupí, všechny jejich záměry proti mně,
- 62řeči mých odpůrců i o čem uvažují proti mně každého dne.
- 63Popatř: ať sedí nebo stojí, posměšně si o mně popěvují.
- 64Podle zásluhy jim odplať, Hospodine, podle skutků jejich rukou.
- 65Ponech jim zavilé srdce, to bude tvá kletba na ně.
- 66V hněvu je pronásleduj, dokud je nevyhladíš zpod nebes, Hospodine.
Pláč 2