Jeremjáš 36
/b/Jer/36
- 1Ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, stalo se od Hospodina k Jeremjášovi toto slovo:
- 2„Vezmi si svitek knihy a napiš do něho všechna slova, která jsem k tobě mluvil o Izraeli a Judovi i o všech pronárodech ode dne, kdy jsem k tobě promluvil, ode dnů Jóšijášových až dodnes.
- 3Snad až dům judský uslyší o všem zlu, které jim zamýšlím učinit, odvrátí se každý od své zlé cesty a já jim jejich nepravost a jejich hřích odpustím.“
- 4Jeremjáš tedy zavolal Báruka, syna Nerijášova. Báruk zapsal do svitku knihy všechna slova z Jeremjášových úst, která k němu Hospodin mluvil.
- 5Pak Jeremjáš Bárukovi přikázal: „Jsem ve vazbě a nesmím chodit do Hospodinova domu.
- 6Ale ty jdi a ze svitku, do něhož jsi zapsal Hospodinova slova z mých úst, předčítej lidu v domě Hospodinově v den postu, předčítej je i všem Judejcům, kteří přijdou ze svých měst.
- 7Snad padnou na kolena a budou prosit před Hospodinem o smilování a každý se odvrátí od své zlé cesty. Vždyť veliký je hněv a rozhořčení, o němž Hospodin tomuto lidu mluvil!“
- 8Báruk, syn Nerijášův, učinil všechno, co mu přikázal prorok Jeremjáš, a četl v Hospodinově domě z knihy Hospodinova slova.
- 9V pátém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, v devátém měsíci, vyhlásili půst před Hospodinem pro všechen lid v Jeruzalémě i pro všechen lid, přicházející do Jeruzaléma z judských měst.
- 10Báruk předčítal z knihy Jeremjášova slova všemu lidu v Hospodinově domě v síni písaře Gemarjáše, syna Šáfanova, na horním nádvoří u vchodu do Nové brány Hospodinova domu.
- 11Míkajáš, syn Gemarjáše, syna Šáfanova, slyšel z té knihy všechna Hospodinova slova.
- 12Sešel dolů do královského domu do síně písařovy, kde zasedali všichni velmožové: písař Elíšama, Delajáš, syn Šemajášův, Elnátan, syn Akbórův, Gemarjáš, syn Šáfanův, a Sidkijáš, syn Chananjášův. Byli tam všichni velmožové.
- 13Míkajáš jim oznámil všechna slova, která slyšel, když Báruk lidu předčítal z knihy.
- 14Všichni ti velmožové poslali k Bárukovi Jehúdího, syna Netanjáše, syna Šelemjáše, syna Kúšiho, se vzkazem: „Vezmi s sebou svitek, z něhož jsi lidu předčítal, a pojď.“ Báruk, syn Nerijášův, vzal s sebou svitek a přišel k nim.
- 15Vyzvali jej: „Posaď se a předčítej nám.“ Báruk jim tedy předčítal.
- 16Když slyšeli všechna ta slova, chvěli se jeden jako druhý strachem a řekli Bárukovi: „Všechna tato slova musíme oznámit králi.“
- 17Požádali Báruka: „Sděl nám, jak jsi všechna tato slova napsal. Z jeho úst?“
- 18Báruk jim odpověděl: „Vlastními ústy ke mně všechna tato slova pronášel a já jsem je zapisoval černidlem do knihy.“
- 19Velmožové Bárukovi řekli: „Jdi a skryj se i s Jeremjášem, ať nikdo neví, kde jste!“
- 20Pak vešli ke králi do dvorany. Svitek uschovali v síni písaře Elíšamy a oznámili králi všechna ta slova.
- 21Král poslal Jehúdího pro svitek. Ten jej vzal ze síně písaře Elíšamy a předčítal z něho králi i všem velmožům, kteří stáli kolem krále.
- 22Král bydlel v zimním domě, byl totiž devátý měsíc, a na ohništi před ním hořelo.
- 23Jak Jehúdí přečetl tři čtyři sloupce, král je ze svitku odřízl nožíkem a házel je do ohně na ohništi, až celý svitek na ohništi shořel.
- 24Král ani jeho služebníci se nezachvěli strachem a neroztrhli svá roucha, když slyšeli všechna ta slova.
- 25Ačkoli Elnátan, Delajáš a Gemarjáš na krále naléhali, aby svitek nepálil, neuposlechl je.
- 26Král přikázal Jerachmeelovi, synu královskému, Serajášovi, synu Azríelovu, a Šelemjášovi, synu Abdeelovu, aby písaře Báruka i proroka Jeremjáše jali; Hospodin je však ukryl.
- 27I stalo se k Jeremjášovi slovo Hospodinovo poté, když král spálil svitek se slovy, která zapsal Báruk z Jeremjášových úst:
- 28„Znovu si vezmi jiný svitek a napiš na něj všechna předešlá slova, která byla na svitku předešlém, který Jójakím, král judský, spálil.
- 29A Jójakímovi, králi judskému, řekni: Toto praví Hospodin: Ty jsi ten svitek spálil a řekl jsi: ‚Proč jsi na něm napsal, že určitě přitáhne babylónský král a přinese této zemi zkázu, takže v ní nebudou lidé ani dobytek?‘
- 30Proto praví Hospodin o Jójakímovi, králi judském, toto: Nebude mít nikoho, kdo by seděl na Davidově trůnu. Jeho mrtvola bude pohozena na denním vedru a na nočním chladu.
- 31Jej i jeho potomky a jeho služebníky za jejich nepravosti ztrestám. Uvedu na ně a na obyvatele Jeruzaléma i na muže judské všechno to zlo, které jsem jim ohlásil, a oni neposlechli.“
- 32Jeremjáš vzal tedy jiný svitek, dal jej písaři Bárukovi, synu Nerijášovu, a ten do něho zapsal z Jeremjášových úst všechna slova té knihy, kterou Jójakím, král judský, v ohni spálil. Bylo k nim přidáno ještě mnoho podobných slov.
Jeremjáš 35