Izajáš 43
/b/Isa/43
- 1Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem  tě  tvým jménem, jsi můj. 
 - 2Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou,  půjdeš-li  přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. 
 - 3Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kúš a Sebu  dal jsem  místo tebe. 
 - 4Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval, dám za tebe  mnohé  lidi a národy za tvůj život. 
 - 5Neboj se, já budu s tebou. Tvé potomstvo přivedu od východu, shromáždím tě od západu. 
 - 6Severu poručím: ‚Vydej!‘ a jihu: ‚Nezadržuj!‘ Přiveď mé syny zdaleka a mé dcery od končin země, 
 - 7každého, kdo se nazývá mým jménem a koho jsem stvořil ke své slávě, koho jsem vytvořil a učinil.“ 
 - 8Vyveď  ten  lid slepý, ačkoli má oči,  ty  hluché, ač mají uši. 
 - 9Ať se vespolek shromáždí všechny pronárody, národy ať se spolu sejdou. Kdo z nich co oznámí?  Kdo  z nich nám ohlásí, co bylo na počátku? Ať postaví své svědky a ospravedlní se!  Lidé  o tom uslyší a řeknou: „ Je to  pravda.“ 
 - 10„Mými svědky jste vy, je výrok Hospodinův, a můj služebník, jehož jsem vyvolil. Tak  mě  poznáte a uvěříte mi a pochopíte, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a nebude ani po mně. 
 - 11Já, já jsem Hospodin, kromě mne žádný spasitel není. 
 - 12Já jsem oznamoval a zachraňoval, já jsem ohlašoval, a nikdo cizí mezi vámi. Jste moji svědkové, je výrok Hospodinův, a já jsem Bůh! 
 - 13Já jsem byl dřív než  první  den a není, kdo by z mých rukou vysvobodil. Kdo zvrátí, co já vykonám?“ 
 - 14Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: „Kvůli vám pošlu do Babylónu a srazím všechny ty útočné hady, Kaldejce, plesající na lodicích. 
 - 15Já, Hospodin, jsem váš Svatý, stvořitel Izraele, váš Král.“ 
 - 16Toto praví Hospodin, který razí cestu mořem, dravými vodami stezku, 
 - 17jenž přivádí vozbu i koně, vojsko a  válečnou  moc  i dokáže ,  že  pospolu lehnou  a   nepovstanou, dohořeli, zhasli jako knot. 
 - 18„Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. 
 - 19Hle, činím něco  docela  nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky. 
 - 20Čest mi vzdá zvěř pole, šakalové i pštrosi; obdařil jsem poušť vodou a pustou krajinu řekami, abych napojil svůj vyvolený lid. 
 - 21Lid, jejž jsem vytvořil pro sebe, ten bude vyprávět o mých chvályhodných činech.“ 
 - 22„Nebyl jsem to já, koho jsi vzýval, Jákobe, kvůli mně ses neobtěžoval, Izraeli! 
 - 23Své jehňátko v oběť zápalnou jsi pro mne nepřivedl, nectil jsi mě svými obětními hody. Nenutil jsem tě sloužit mi obětními dary, ani kadidlem jsem tě neobtěžoval. 
 - 24Vonné koření jsi mi za stříbro nenakoupil, tukem svých obětí jsi mě neobčerstvil. Jenom svými hříchy chtěls mě nutit k službě, svými nepravostmi jsi mě obtěžoval. 
 - 25Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu. 
 - 26Připomeň mi  to , můžem se spolu soudit, sám si spočítej, pro co bys mohl být ospravedlněn. 
 - 27Tvůj otec byl první,  který  zhřešil, tvoji mluvčí mi byli nevěrní. 
 - 28Správce svatyně jsem zbavil posvěcení, Jákoba jsem vydal klatbě, Izraele zhanobení.“