Ozeáš 4
/b/Hos/4
- 1Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnosti ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi.
- 2Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev.
- 3Proto země truchlí, chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby.
- 4Nikdo se nepři, nechtěj druhého kárat! Tvůj lid, knězi, jako by chtěl vést při,
- 5ale upadneš za dne, a za noci upadne s tebou prorok; zahladím i tvou matku.
- 6Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapomněls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny.
- 7Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší; já jejich váženost zlehčím.
- 8Krmí se oběťmi mého lidu za hřích, přiklánějí se k jeho nepravostem.
- 9Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím.
- 10Budou jíst, a nenasytí se, budou smilnit, a nerozmohou se, protože opustili Hospodina
- 11a hleděli si smilstva, vínem a moštem omamují srdce.
- 12Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha.
- 13Obětují na vrcholcích hor, na pahorcích pálí kadidlo, pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem, protože jejich stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní, vaše snachy cizoloží.
- 14Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery, za cizoložství vaše snachy. Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami, s kněžkami obětují! Je to lid nerozumný, padne.
- 15Jestliže smilníš ty, Izraeli, ať se neproviňuje Juda. Nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Bét-ávenu, nepřísahejte: „Jakože živ je Hospodin!“
- 16Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Má je teď Hospodin pást volně jako beránka?
- 17Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim, nech ho být.
- 18Propadl modlářským pitkám, smilní a smilní, jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem.
- 19Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi, za svoje oběti se budou stydět.