Židům 7
/b/Heb/7
- 1Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, když se vracel po vítězství nad králi. Požehnal mu
- 2a Abraham mu z veškeré kořisti dal desátý díl. Jméno Melchisedech se vykládá jako král spravedlnosti, král Sálemu pak znamená král pokoje.
- 3Je bez otce, bez matky, bez předků, jeho dny nemají počátek a jeho život je bez konce. A tak podoben Synu Božímu zůstává knězem navždy.
- 4Hleďte, jak vznešený je ten, jemuž sám praotec Abraham dal jako desátek nejlepší část své kořisti.
- 5Levité, pověření kněžskou službou, mají podle zákona příkaz brát desátky od Božího lidu, to jest od svých bratří, ačkoli všichni pocházejí z Abrahamova rodu.
- 6Od Abrahama však dostal desátek ten, který nepocházel z rodu Levi, a Abraham, který měl zaslíbení, přijal od něho požehnání.
- 7A není sporu, že větší žehná menšímu.
- 8Levité dostávají desátky jako smrtelní lidé, Melchisedech však jako ten, o kom Písmo svědčí, že žije.
- 9Prostřednictvím Abrahamovým dal tak desátky i Levi, který sám desátky přijímá.
- 10Ještě se totiž nenarodil a byl v těle svého praotce Abrahama, když mu Melchisedech vyšel vstříc.
- 11Kdyby služba levitských kněží, která vedla lid k poslušnosti zákona, přinesla dokonalost, nač by ještě bylo třeba ustanovovat jiného kněze podle řádu Melchisedechova, a nezůstat při kněžství podle řádu Áronova?
- 12Avšak mění-li se kněžství, nutně nastává i změna zákona.
- 13A ten, na nějž se to slovo vztahuje, pocházel z jiného pokolení, z něhož nikdo nekonal službu u oltáře.
- 14Je dobře známo, že náš Pán pocházel z Judy, a u Mojžíše není zmínky o kněžích z tohoto pokolení.
- 15To vše je ještě zřejmější, když podobně jako Melchisedech je ustanoven jiný kněz
- 16ne podle zákona o tělesném původu, nýbrž na základě svého nepomíjejícího života,
- 17jak se o něm svědčí: ‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.‘
- 18Tím se ovšem ruší předchozí příkaz jako neúčinný a neužitečný –
- 19zákon totiž nic nepřivedl k dokonalosti – avšak na jeho místo přichází lepší naděje, jejíž mocí přistupujeme až k Bohu.
- 20A navíc se to nestalo bez přísahy. Levité se totiž stávali kněžími bez Boží přísahy.
- 21Ježíš však se jím stal s přísahou; vždyť mu bylo řečeno: ‚Hospodin přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz navěky.‘
- 22Proto se Ježíš stal ručitelem lepší smlouvy.
- 23A dále: Levitských kněží muselo být mnoho, protože umírali a nemohli sloužit trvale.
- 24Ježíšovo kněžství však nepřechází na jiného, neboť on zůstává navěky.
- 25Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.
- 26To je ten velekněz, jakého jsme potřebovali: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad nebesa,
- 27který nemusí jako dřívější velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a pak teprve za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama.
- 28Zákon totiž ustanovuje za velekněze lidi, podléhající slabosti, ale slovo přísahy, dané až po zákonu, ustanovuje Syna navěky dokonalého.
Židům 6