Galatským 1
/b/Gal/1
- 1Pavel, apoštol povolaný a pověřený nikoliv lidmi, ale Ježíšem Kristem a Bohem Otcem, který Ježíše vzkřísil z mrtvých,
- 2i všichni bratří, kteří jsou zde se mnou, církvím v Galacii:
- 3Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista,
- 4který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce.
- 5Jemu buď sláva na věky věků. Amen.
- 6Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu.
- 7Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak.
- 8Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!
- 9Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!
- 10Jde mi o přízeň u lidí, anebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? Kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým.
- 11Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka.
- 12Vždyť já jsem je nepřevzal od žádného člověka ani se mu nenaučil od lidí, nýbrž zjevil mi je sám Ježíš Kristus.
- 13Slyšeli jste přece o tom, jak jsem si kdysi vedl, když jsem ještě byl oddán židovství, jak horlivě jsem pronásledoval církev Boží a snažil se ji vyhubit.
- 14Vynikal jsem ve věrnosti k židovství nad mnoho vrstevníků v našem lidu a nadmíru jsem horlil pro tradice našich otců.
- 15Ale ten, který mě vyvolil už v těle mé matky a povolal mě svou milostí, rozhodl se
- 16zjeviti mně svého Syna, abych radostnou zvěst o něm nesl všem národům. Tehdy jsem nešel o radu k žádnému člověku,
- 17ani jsem se nevypravil do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly dříve než já, nýbrž odešel jsem do Arábie a potom jsem se zase vrátil do Damašku.
- 18Teprve o tři léta později jsem se vydal do Jeruzaléma, abych se seznámil s Petrem, a zůstal jsem u něho dva týdny.
- 19Nikoho jiného z apoštolů jsem neviděl, jen Jakuba, bratra Páně.
- 20Před tváří Boží vás ujišťuji, že to, co vám píšu, není lež.
- 21Potom jsem odešel do končin Sýrie a Kilikie.
- 22V církvích Kristových v Judsku mne osobně neznali;
- 23jen slyšeli, že ten, který dříve pronásledoval církev, nyní zvěstuje víru, kterou předtím chtěl vyhubit;
- 24a děkovali za mne Bohu.
