Ezechiel 36
/b/Ezek/36
- 1„Ty, lidský synu, slyš . Prorokuj o izraelských horách. Řekni: Izraelské hory, slyšte Hospodinovo slovo!
- 2Toto praví Panovník Hospodin: Nepřítel o vás říká: ‚Dobře vám tak! I věčná návrší se stanou naším vlastnictvím.‘
- 3Proto prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Právě za to, že vás pustošili a ze všech stran po vás šlapali, takže jste se staly vlastnictvím ostatních pronárodů, za to, že jste se dostaly do řečí a pomluv lidu,
- 4slyšte tedy, izraelské hory, slovo Panovníka Hospodina. Toto praví Panovník Hospodin horám a pahorkům, potokům a údolím, zpustošeným troskám a opuštěným městům, která se stala loupeží ostatních pronárodů kolem dokola a jsou jim pro smích.“
- 5Proto praví Panovník Hospodin toto: „Vskutku, v ohni svého rozhorlení jsem mluvil proti ostatním pronárodům, totiž proti celému Edómu, proti těm, kteří si s radostí, z celého srdce a bezostyšně zabrali do vlastnictví moji zemi a uloupili její pastviny.
- 6Proto prorokuj o izraelské zemi a řekni horám a pahorkům, potokům a údolím: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, mluvím ve svém rozhorlení a rozhořčení nad tím, že jste musely snášet hanbu od pronárodů.
- 7Proto praví Panovník Hospodin toto: Zvedám svou ruku k přísaze : Vskutku, pronárody okolo vás ponesou svou hanbu.
- 8A vy, izraelské hory, vyženete své větvoví a ponesete své plody mému izraelskému lidu; jeho příchod je blízko.
- 9Vždyť já jsem s vámi, obrátím se k vám a budete obdělávány a osívány.
- 10A rozmnožím na vás lidi, celý izraelský dům se vším všudy, města budou osídlena, a co je v troskách, bude vystavěno.
- 11Ano, rozmnožím na vás lidi i dobytek, rozmnoží a rozplodí se, osídlím vás jako za vašich dávných časů. Budu ještě štědřejší než ve vašich počátcích. I poznáte, že já jsem Hospodin.
- 12Uvedu na vás lidi, Izraele, svůj lid, a ten vás obsadí, stanete se jejich dědictvím a nebudete je už připravovat o děti.“
- 13Toto praví Panovník Hospodin: „Protože o vás říkají: ‚Ty, země , požíráš lidi a svůj vlastní národ připravuješ o děti,‘
- 14nuže, už nebudeš požírat lidi ani nepřivedeš svůj národ k pádu, je výrok Panovníka Hospodina.
- 15Nedovolím, aby bylo slyšet, že tě pronárody haní, nebudeš už snášet potupu od kdejakého lidu, nepřivedeš už svůj národ k pádu, je výrok Panovníka Hospodina.“
- 16I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
- 17„Lidský synu, když izraelský dům sídlil na své půdě, poskvrnili ji svou cestou a svými skutky. Jejich cesta přede mnou byla jako ženská nečistota.
- 18Vylil jsem na ně své rozhořčení za krev, kterou na zemi prolévali, a za to, že ji poskvrnili svými hnusnými modlami.
- 19Rozptýlil jsem je mezi pronárody, jsou roztroušeni po zemích, soudil jsem je podle jejich cest a skutků.
- 20Ale když přišli mezi pronárody, znesvěcovali mé svaté jméno, kamkoli přišli. Říkalo se o nich: ‚Je to lid Hospodinův, ale z jeho země museli odejít.‘
- 21I jala mě lítost pro mé svaté jméno, které oni, izraelský dům, znesvětili mezi pronárody, kamkoli přišli.
- 22Řekni proto izraelskému domu: Toto praví Panovník Hospodin: Nečiním to kvůli vám, izraelský dome, nýbrž kvůli svému svatému jménu, které jste znesvěcovali mezi pronárody, kamkoli jste přišli.
- 23Opět posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi pronárody, jméno , které jste vy uprostřed nich znesvětili. I poznají pronárody, že já jsem Hospodin, je výrok Panovníka Hospodina, až na vás ukáži před jejich očima svou svatost.
- 24Vezmu vás z pronárodů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší země.
- 25Pokropím vás čistou vodou a budete očištěni; očistím vás ode všech vašich nečistot a ode všech vašich hnusných model.
- 26A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.
- 27Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich.
- 28Pak budete sídlit v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já vám budu Bohem.
- 29Zachráním vás ze všech vašich nečistot, přivolám obilí a rozhojním je a nedopustím na vás hlad.
- 30Rozhojním ovoce na stromech i polní úrodu, takže už neponesete mezi pronárody potupu kvůli hladu.
- 31Až si vzpomenete na své zlé cesty a na své nedobré skutky, budete se sami sobě ošklivit pro své nepravosti a ohavnosti.
- 32Nečiním to kvůli vám, je výrok Panovníka Hospodina, to vám buď známo; styď a hanbi se za své cesty, dome izraelský!“
- 33Toto praví Panovník Hospodin: „V den, kdy vás očistím ode všech vašich nepravostí, osídlím města, a co je v troskách, bude vystavěno.
- 34Zpustošená země bude obdělána, nebude už ležet zpustošená před zraky všech, kdo jdou kolem.
- 35Potom řeknou: ‚Tato zpustošená země je jako zahrada v Edenu: města ležící v troskách, zpustlá a zbořená, jsou nyní opevněna a osídlena.‘
- 36I poznají pronárody, které zůstanou vůkol, že já, Hospodin, jsem vystavěl, co bylo zbořeno, a osázel zpustošený kraj; já, Hospodin, jsem to vyhlásil i vykonal.
- 37Toto praví Panovník Hospodin: Opět budu izraelskému domu odpovídat na dotazy a prokážu jim toto : Rozmnožím lidi jako ovce.
- 38Bude jich jak ovcí posvěcených k obětem, jak ovcí v Jeruzalémě při slavnostních shromážděních; města obrácená v trosky naplní se lidmi jako ovcemi. I poznají, že já jsem Hospodin.“