Ezechiel 23
/b/Ezek/23
- 1I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
- 2„Lidský synu, dvě ženy byly dcerami jedné matky.
- 3Smilnily v Egyptě, smilnily od svého mládí. Tam byla mačkána jejich ňadra a ohmatávány jejich panenské bradavky.
- 4Starší se jmenovala Ohola a její sestra Oholíba. Byly mé a rodily syny a dcery. Jménem Ohola je míněno Samaří, Oholíba je Jeruzalém.
- 5Ohola smilnila; místo aby zůstala má, vášnivě se oddávala svým milencům, blízkým Asyřanům,
- 6místodržitelům a zemským správcům, oblečeným do fialového purpuru; vesměs to skvělým jinochům, jezdcům, jezdícím na ořích.
- 7Nabízela se jim ke smilnění, veškerému výkvětu asyrských synů; poskvrňovala se se všemi, jimž se vášnivě oddávala, se všemi jejich hnusnými modlami.
- 8Nezanechala ani svého smilnění s Egypťany, neboť v jejím mládí s ní léhali, ohmatávali její panenské bradavky a vylévali na ni své smilství.
- 9Proto jsem ji vydal do rukou jejích milenců, do rukou asyrských synů, kterým se vášnivě oddávala.
- 10Ti odkryli její nahotu, vzali jí syny a dcery a zavraždili ji mečem. I stala se pověstnou mezi ženami, když nad ní vykonali soudy.
- 11Její sestra Oholíba to viděla, jednala však ve své vášnivosti ještě hůř než ona a její smilnění bylo horší než smilstvo její sestry.
- 12Vášnivě se oddávala asyrským synům, místodržitelům, zemským správcům, blízkým, dokonale vystrojeným, jezdcům, jezdícím na ořích, vesměs to skvělým jinochům.
- 13Viděl jsem, že se poskvrnila, že obě jdou touž cestou.
- 14A šla ve svém smilnění ještě dál, když uviděla muže namalované na zdi, obrazy Kaldejců nakreslené rudkou,
- 15přepásané pásem kolem beder, s převislými turbany na hlavách; svým vzhledem byli všichni jako osádky válečných vozů, podobou synové Babylónu, jejichž rodnou zemí je Kaldejsko.
- 16Jim se vášnivě oddávala, když je spatřily její oči, a posílala k nim do Kaldejska posly.
- 17Synové Babylónu k ní vcházeli na milostné lůžko a poskvrňovali je svým smilněním. A když se s nimi poskvrnila, odvrátila se od nich.
- 18Odhalila své smilnění, odhalila svou nahotu, a já jsem se od ní odvrátil, tak jako jsem se odvrátil od její sestry.
- 19Stále víc propadala svému smilnění při vzpomínce na dny svého mládí, kdy smilnila v egyptské zemi,
- 20a vášnivě se oddávala svým záletníkům, jejichž úd je jako úd oslů a jejich výron jako výron hřebců.
- 21Tak ses ohlížela po mrzkosti svého mládí, kdy v Egyptě ohmatávali bradavky tvých mladých ňader.
- 22Proto, Oholíbo, toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vzbudím proti tobě tvé milence, od kterých ses odvrátila, a přivedu je proti tobě z okolních zemí :
- 23syny Babylónu a všechny Kaldejce, Pekóda, Šóu a Kóu, všechny syny Asýrie s nimi, skvělé jinochy, všechny místodržitele, představené, osádky válečných vozů a slovutné, všechny ty, kteří jezdí na ořích.
- 24A tak proti tobě přitáhne válečná vozba a káry se společenstvím národů; pavézy, štíty a přilby se nepřátelsky položí kolem tebe. A pověřím je soudem, aby tě soudili podle svých práv.
- 25Postihnu tě svou žárlivostí a oni s tebou v rozhořčení naloží takto: uříznou ti nos a uši, a co po tobě zbude, padne mečem. Vezmou ti syny a dcery, a co po tobě zbude, bude pozřeno ohněm.
- 26Svléknou ti roucho a vezmou ti okrasné předměty.
- 27Tak od tebe odstraním tvou mrzkost a tvé smilstvo z egyptské země; už k nim nepozvedneš oči a na Egypt už nevzpomeneš.
- 28Toto praví Panovník Hospodin: Hle, vydávám tě do rukou těch, které nenávidíš, do rukou těch, od kterých ses odvrátila.
- 29Naloží s tebou nenávistně a vezmou ti všechno, cos vytěžila, a nechají tě nahou a obnaženou. A bude odkryto v celé nahotě tvé smilstvo, tvá mrzkost a tvé smilnění.
- 30Toto tě postihne, protože jsi smilnila po vzoru pronárodů, za to, že ses poskvrňovala jejich hnusnými modlami.
- 31Šla jsi po cestě své sestry, a tak ti dám do ruky její kalich.“
- 32Toto praví Panovník Hospodin: „Budeš pít kalich své sestry, hluboký a široký, bude příčinou smíchu a posměchu, pojme mnoho.
- 33Zcela se opojíš strastí z kalicha úděsu a zpustošení, z kalicha své sestry Samaří.
- 34Vypiješ jej do dna, rozhryžeš jej na střepy, rozdrásáš si ňadra, neboť já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.“
- 35Proto praví Panovník Hospodin toto: „Poněvadž jsi na mne zapomněla a odhodila mě za záda, sama nes následky své mrzkosti a svého smilnění.“
- 36Hospodin mi řekl: „Lidský synu, chceš vynést rozsudek nad Oholou a Oholíbou? Oznam jim tedy jejich ohavnosti!
- 37Cizoložily a na jejich rukou je krev. Cizoložily se svými hnusnými modlami a přiváděly jim dokonce za pokrm své syny, které porodily mně.
- 38A navíc mi činily toto: Téhož dne poskvrňovaly mou svatyni a znesvěcovaly mé dny odpočinku. –
- 39Téhož dne, kdy zabíjeli své syny svým hnusným modlám, vcházeli do mé svatyně, a tak ji znesvěcovali. Toho se dopouštěli v mém domě. –
- 40Ony si dokonce posílaly pro muže přicházející z dálky. Ti, když k nim byl posílán posel, přicházeli. Pro ně ses omývala, oči si líčila a ozdobou zdobila.
- 41Sedala sis na nádherné lože, před nímž byl prostřený stůl, a kladla jsi na něj moje kadidlo a můj olej.
- 42Bezstarostný dav množství lidí halasil v městě vstříc zpitým mužům přiváděným z pouště; ti dávali ženám na ruce náramky a na hlavy okrasnou korunu.
- 43Řekl jsem o té, která cizoložstvím sešla: Ještě teď s ní páchají smilstva a ona s nimi .
- 44Vcházejí k ní, jako se vchází k nevěstce. Tak vcházejí k Ohole a k Oholíbě, mrzkým ženám.
- 45Avšak budou je soudit spravedliví mužové podle práva o cizoložnicích a o těch, kdo prolévají krev. Jsou to cizoložnice a na jejich rukou je krev.“
- 46Toto praví Panovník Hospodin: „Ať vystoupí proti nim shromáždění, a vydám je hrůze a oloupení.
- 47Shromáždění je uhází kamením a rozseká je svými meči. Jejich syny a dcery povraždí a jejich domy spálí ohněm.
- 48Tak odstraním ze země mrzkost a všechny ženy přijmou výstrahu a nebudou se dopouštět mrzkosti jako vy.
- 49Za vaši mrzkost vás budou stíhat a ponesete hříchy svého hnusného modlářství. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.“