Exodus 32
/b/Exod/32
- 1Když lid viděl, že Mojžíš dlouho nesestupuje z hory, shromáždil se k Áronovi a naléhali na něho: „Vstaň  a  udělej nám boha, který by šel před námi. Vždyť nevíme, co se stalo s Mojžíšem, s tím člověkem, který nás vyvedl z egyptské země.“ 
 - 2Áron jim řekl: „Strhněte zlaté náušnice z uší svých žen, synů a dcer a přineste je ke mně!“ 
 - 3I strhal si všechen lid z uší zlaté náušnice a přinesli  je  k Áronovi. 
 - 4On je od nich vzal, připravil formu a odlil z toho sochu býčka. A oni řekli: „To je tvůj bůh, Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.“ 
 - 5Když  to  Áron viděl, vybudoval před ním oltář. Potom Áron provolal: „Zítra bude Hospodinova slavnost.“ 
 - 6Nazítří za časného  jitra  obětovali oběti zápalné a přinesli oběti pokojné. Pak se lid usadil k jídlu a pití. Nakonec se dali do nevázaných  her . 
 - 7I promluvil Hospodin k Mojžíšovi: „Sestup dolů. Tvůj lid, který jsi vyvedl z egyptské země, se vrhá do zkázy. 
 - 8Brzy uhnuli z cesty, kterou jsem jim přikázal. Odlili si sochu býčka a klanějí se mu, obětují mu a říkají: ‚To je tvůj bůh, Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.‘“ 
 - 9Hospodin dále Mojžíšovi řekl: „Viděl jsem tento lid, je to lid tvrdé šíje. 
 - 10Teď mě nech, ať proti nim vzplane můj hněv a skoncuji s nimi; z tebe však udělám veliký národ.“ 
 - 11Mojžíš však prosil Hospodina, svého Boha, o shovívavost: „Hospodine, proč plane tvůj hněv proti tvému lidu, který jsi vyvedl velikou silou a pevnou rukou z egyptské země? 
 - 12Proč mají Egypťané říkat: ‚Vyvedl je se zlým úmyslem, aby je v horách povraždil a nadobro je smetl z povrchu země.‘ Upusť od svého planoucího hněvu. Dej se pohnout k lítosti nad zlem,  jež  proti svému lidu  zamýšlíš . 
 - 13Rozpomeň se na Abrahama, na Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: Rozmnožím vaše potomstvo jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu, aby ji navěky mělo v dědictví.“ 
 - 14A Hospodin se dal pohnout k lítosti nad zlem, o němž mluvil, že je dopustí na svůj lid. 
 - 15Mojžíš se obrátil a sestupoval z hory s dvěma deskami svědectví v ruce. Desky byly psány po obou stranách, byly popsané po líci i po rubu. 
 - 16Ty desky byly dílo Boží, i písmo vyryté na deskách bylo Boží. 
 - 17Tu Jozue uslyšel, jak lid hlučí, a řekl Mojžíšovi: „V táboře je válečný ryk.“ 
 - 18Ale on odvětil: „To nezní zpěvy vítězů, to nezní zpěvy poražených, já slyším halas  rozpustilých  písní.“ 
 - 19Když se Mojžíš přiblížil k táboru a uviděl býčka a křepčení, vzplanul hněvem, odhodil desky a pod horou je roztříštil. 
 - 20Pak vzal býčka, kterého udělali, spálil  jej  ohněm, rozemlel na prach, nasypal do vody a dal Izraelcům pít. 
 - 21Áronovi Mojžíš řekl: „Co ti tento lid udělal, že jsi naň uvedl  tak  veliký hřích?“ 
 - 22Áron odvětil: „Nechť můj pán tolik neplane hněvem! Ty víš, že tento lid je  nakloněn  ke zlému. 
 - 23Řekli mi: ‚Udělej nám boha, který by šel před námi. Vždyť nevíme, co se stalo s Mojžíšem, s tím člověkem, který nás vyvedl z egyptské země.‘ 
 - 24Řekl jsem jim: Kdo má zlaté  náušnice , ať si je strhne a donese mi je. Hodil jsem to do ohně, a  tak  vznikl tento býček.“ 
 - 25Mojžíš viděl, jak si lid bezuzdně počíná; to Áron jej nechal počínat si bezuzdně ke škodolibosti jejich protivníků. 
 - 26Tu se Mojžíš postavil do brány tábora a zvolal: „Kdo je Hospodinův, ke mně!“ Seběhli se k němu všichni Léviovci. 
 - 27Řekl jim: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Všichni si připněte k boku meč, projděte táborem tam i zpět od brány k bráně a zabijte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého nejbližšího.“ 
 - 28Léviovci vykonali, co jim Mojžíš rozkázal; toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů. 
 - 29Potom Mojžíš řekl: „Ujměte se dnes svého úřadu pro Hospodina každý, kdo  povstal  proti svému synovi či bratru, aby vám dnes dal požehnání.“ 
 - 30Nazítří pak Mojžíš řekl lidu: „Dopustili jste se velikého hříchu; avšak nyní vystoupím k Hospodinu, snad  jej  za váš hřích usmířím.“ 
 - 31Mojžíš se tedy vrátil k Hospodinu a řekl: „Ach, tento lid se dopustil velikého hříchu, udělali si zlatého boha. 
 - 32Můžeš jim ten hřích ještě odpustit? Ne-li, vymaž mě ze své knihy, kterou píšeš!“ 
 - 33Ale Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Vymažu ze své knihy toho, kdo proti mně zhřešil. 
 - 34A ty nyní jdi  a  veď lid, jak jsem ti řekl. Hle, můj posel půjde před tebou. A až přijde den mého trestu, potrestám jejich hřích na nich.“ 
 - 35Hospodin udeřil na lid, protože  si dali  udělat býčka, kterého zhotovil Áron.