2. Paralipomenon 18
/b/Chr2/18
- 1Jóšafat měl nesmírné bohatství a slávu. Spříznil se s Achabem.
- 2Po několika letech sestoupil k Achabovi do Samaří. Achab pro něho i pro lid, který byl s ním, dal porazit mnoho ovcí a koz i hovězího dobytka a pak se ho snažil zlákat k výpravě proti Rámotu v Gileádu.
- 3Achab, král izraelský, se otázal Jóšafata, krále judského: „Půjdeš se mnou proti Rámotu v Gileádu?“ On mu odvětil: „Ve válce jsme jedno , já jako ty, můj lid jako tvůj lid.“
- 4Nato Jóšafat izraelskému králi řekl: „Dotaž se ještě dnes na slovo Hospodinovo.“
- 5Izraelský král shromáždil proroky, čtyři sta mužů, a řekl jim: „Máme jít do války proti Rámotu v Gileádu, nebo mám od toho upustit?“ Odpověděli: „Jdi, Bůh jej vydá králi do rukou.“
- 6Ale Jóšafat se zeptal: „Cožpak tu už není žádný prorok Hospodinův, abychom se dotázali skrze něho?“
- 7Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: „Je tu ještě jeden muž, skrze něhož bychom se mohli dotázat Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje nic dobrého, nýbrž po všechny dny jen zlo. Je to Míkajáš, syn Jimlův.“ Jóšafat řekl: „Nechť král tak nemluví!“
- 8Izraelský král tedy povolal jednoho dvořana a řekl: „Rychle přiveď Míkajáše, syna Jimlova.“
- 9Král izraelský i Jóšafat, král judský, seděli každý na svém trůnu slavnostně oblečeni, seděli na humně u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.
- 10Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy a říkal: „Toto praví Hospodin: Jimi budeš trkat Arama, dokud neskoná.“
- 11Tak prorokovali všichni proroci: „Vytáhni proti Rámotu v Gileádu. Budeš mít úspěch. Hospodin jej vydá králi do rukou!“
- 12Posel, který šel zavolat Míkajáše, mu domlouval: „Hle, slova proroků jedněmi ústy ohlašují králi dobré věci. Ať je tvá řeč jako řeč každého z nich, mluv o dobrých věcech!“
- 13Míkajáš odpověděl: „Jakože živ je Hospodin, budu mluvit to, co řekne můj Bůh.“
- 14Když přišel ke králi, král mu řekl: „Míko, máme jít do války proti Rámotu v Gileádu, nebo mám od toho upustit?“ On odpověděl: „Vytáhněte, budete mít úspěch. Budou vám vydáni do rukou.“
- 15Král ho okřikl: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Hospodinově jménu nemluvil nic než pravdu?“
- 16Míkajáš odpověděl: „Viděl jsem všechen Izrael rozptýlený po horách jako ovce, které nemají pastýře. – Hospodin řekl: ‚Zůstali bez pánů, ať se každý v pokoji vrátí domů.‘“
- 17Izraelský král řekl Jóšafatovi: „Neřekl jsem ti, že mi nebude prorokovat nic dobrého, nýbrž jen zlo?“
- 18Ale Míkajáš pokračoval: „Tak tedy slyš slovo Hospodinovo. Viděl jsem Hospodina sedícího na trůně. Všechen nebeský zástup stál po jeho pravici a levici.
- 19Hospodin řekl: ‚Kdo zláká izraelského krále Achaba, aby vytáhl a padl u Rámotu v Gileádu?‘ Ten říkal to a druhý ono.
- 20Tu vystoupil jakýsi duch, postavil se před Hospodinem a řekl: ‚Já ho zlákám.‘ Hospodin mu pravil: ‚ Čím?‘
- 21On odvětil: ‚Vyjdu a stanu se zrádným duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Hospodin řekl: ‚Ty ho zlákáš, ty to dokážeš. Jdi a učiň to!‘
- 22A nyní, hle, Hospodin dal zrádného ducha do úst všech těchto tvých proroků. Hospodin ti ohlásil zlé věci.“
- 23Sidkijáš, syn Kenaanův, přistoupil, uhodil Míkajáše do tváře a řekl: „Jakou cestou přešel Hospodinův duch ode mne, aby mluvil skrze tebe?“
- 24Míkajáš mu řekl: „To uvidíš v onen den, až vejdeš do nejzazšího pokojíku, aby ses ukryl.“
- 25Izraelský král nařídil: „Seberte Míkajáše a odveďte ho k veliteli města Amónovi a ke královu synu Jóašovi.
- 26Vyřídíte: ‚Toto praví král: Tady toho vsaďte do vězení a dávejte mu jen kousek chleba a trochu vody, dokud se nenavrátím v pokoji!‘“
- 27Ale Míkajáš řekl: „Jestliže se vrátíš zpět v pokoji, nemluvil skrze mne Hospodin.“ A připojil: „Slyšte to , všichni lidé!“
- 28Král izraelský i Jóšafat, král judský, vytáhli proti Rámotu v Gileádu.
- 29Izraelský král řekl Jóšafatovi, že se přestrojí, až vyjede do boje. Dodal : „Ty ovšem obleč své roucho.“ Tak se izraelský král přestrojil a vyjeli do boje.
- 30Aramejský král přikázal velitelům své vozby: „Nebojujte ani s malým ani s velkým, ale jen se samým izraelským králem!“
- 31Když velitelé vozby spatřili Jóšafata, řekli si: „To je izraelský král!“ Obklopili ho, aby bojovali proti němu. Tu Jóšafat vyrazil válečný pokřik a Hospodin mu pomohl; tak je Bůh od něho odlákal.
- 32Když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něho.
- 33Kdosi však bezděčně napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi články pancíře. Král řekl svému vozataji: „Obrať a odvez mě z bojiště, jsem raněn.“
- 34Ale boj se toho dne tak vystupňoval, že izraelský král musel zůstat na voze proti Aramejcům až do večera a v čas západu slunce zemřel.
2. Paralipomenon 17