Přídavky k Ester 5
/b/AddEsth/5
- 1aKdyž se vznešeně upravila, vzývala Boha Vševidoucího, Spasitele. Pak vzala s sebou dvě komorné; o jednu se opírala jakoby rozmařile, druhá šla za ní a nesla jí vlečku.
- 1bRděla se nad rozkvětem své vlastní krásy a její obličej byl jasný a milý, ale její srdce bylo sevřeno strachem.
- 1cKdyž prošla všemi dveřmi, stanula před králem; seděl na královském trůnu a měl na sobě úplný slavnostní úbor, byl celý ve zlatě a v drahokamech a vypadal velmi hrozivě.
- 1dZvedl obličej žhoucí slávou a pohleděl s nejvyšším hněvem, až královna ztrácela vědomí a zesinala, takže se musela nachýlit k hlavě komorné, která šla před ní.
- 1eTu Bůh změnil králova ducha k mírnosti; král se opanoval, sestoupil z trůnu, uchopil ji do náruče, dokud se nevzchopila, a domlouval jí pokojnými slovy:
- 1f„Co je ti, Ester? Já jsem tvůj bratr, buď dobré mysli, nezemřeš! Naše nařízení je jen pro obecný lid. Pojď ke mně!“
- 2aŘekla mu: „Viděla jsem tě, pane, jako Božího anděla. Srdce se mi rozbouřilo strachem z tvé slávy. Neboť jsi, pane, hodný obdivu a tvůj obličej je plný milosti.“
- 2bZatímco mluvila, upadla do mdlob. Král se vylekal a všecko jeho služebnictvo ji povzbuzovalo.