Skutky apoštolů 20
/b/Acts/20
- 1Když ten zmatek ustal, svolal si Pavel učedníky a povzbudil je. Pak se s nimi rozloučil a vydal se na cestu do Makedonie.
- 2Prošel tamější krajiny, vytrvale povzbuzoval bratry slovem Božím a přišel do Řecka,
- 3kde strávil tři měsíce. Když se chystal vyplout do Sýrie, zosnovali proti němu Židé úklady, a proto se rozhodl vrátit se přes Makedonii.
- 4Doprovázel ho Sopatros, Pyrrhův syn z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gaius a Timoteus z Derbe a Tychikos a Trofimos z Asie.
- 5Ti šli napřed a čekali na nás v Troadě.
- 6My jsme po velikonocích vypluli z Filip a přijeli jsme k nim do Troady až za pět dní. Tam jsme zůstali týden.
- 7První den v týdnu jsme se sešli k lámání chleba a Pavel promluvil ke shromáždění. Protože chtěl na druhý den odcestovat, protáhl řeč až do půlnoci.
- 8Byli jsme shromážděni v horní místnosti, kde bylo mnoho lamp.
- 9Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně, a protože Pavel mluvil dlouho, přemáhal ho spánek. Usnul a spadl z třetího poschodí, a když ho zvedli, byl mrtvý.
- 10Pavel sešel dolů, sklonil se nad ním, objal ho a řekl: „Upokojte se, je v něm život.“
- 11Pak se vrátil nahoru, lámal a jedl chléb, dlouho do rána s nimi rozmlouval a potom odešel.
- 12Chlapce přivedli živého a to je velice povzbudilo.
- 13My jsme nastoupili na loď napřed a vypluli jsme směrem k Assu, kde se k nám měl připojit Pavel. Tak nám totiž nařídil a sám se rozhodl jít pěšky.
- 14Když se s námi v Assu sešel, vzali jsme ho na loď a dopluli do Mitylény.
- 15Odtud jsme pluli dál a na druhý den jsme se dostali do blízkosti Chia. Další den jsme připluli k Samu a příští den jsme dorazili do Milétu.
- 16Pavel se totiž rozhodl minout Efez a neztrácet čas v provincii Asii, neboť spěchal, aby byl pokud možno na den Letnic v Jeruzalémě.
- 17Z Milétu poslal Pavel vzkaz do Efezu a zavolal si starší církve.
- 18Když k němu přišli, řekl jim: „Vy víte, jak jsem si u vás počínal celou dobu od prvního dne, kdy jsem přišel do Asie.
- 19Sloužil jsem Pánu s velkou pokorou, v slzách a zkouškách, které mě potkaly pro úklady Židů.
- 20Víte, že jsem vám nezamlčel nic, co by vám bylo k prospěchu; všechno jsem vám řekl, když jsem vás učil ve shromáždění i v rodinách.
- 21Naléhal jsem na Židy i Řeky a vyzýval je, aby se obrátili k Bohu a uvěřili v našeho Pána, Ježíše Krista.
- 22Nyní jdu do Jeruzaléma, protože mě Duch nutí, a nevím, co mě tam potká.
- 23Vím jen tolik, že mi Duch svatý město od města ohlašuje, že na mne čekají pouta a utrpení.
- 24Ale já nepřikládám svému životu žádnou jinou cenu, než abych dokončil svůj běh a splnil úkol, který jsem dostal od Pána Ježíše: hlásat evangelium o Boží milosti.
- 25Nyní vím, že mě už neuvidí nikdo z vás, k nimž jsem na svých cestách přišel hlásat Boží království.
- 26Proto vám v tento den prohlašuji před Bohem, že mou vinou nikdo nezahyne,
- 27neboť jsem vám oznámil celou Boží vůli a nic jsem nezamlčel.
- 28Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna.
- 29Vím, že po mém odchodu přijdou mezi vás draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.
- 30I mezi vámi samými povstanou lidé, kteří povedou scestné řeči, aby strhli učedníky na svou stranu.
- 31Buďte proto bdělí a pamatujte, že jsem se slzami v očích po tři roky ve dne v noci každému z vás neustále ukazoval cestu.
- 32Nyní vás svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vás proměnit a dát vám podíl mezi všemi, kdo jsou posvěceni.
- 33Od nikoho jsem nežádal stříbro, zlato ani oděv.
- 34Sami víte, že tyto mé ruce vydělávaly na všechno, co jsem potřeboval já i moji společníci.
- 35Tím vším jsem vám ukázal, že máme takto pracovat, pomáhat slabým a mít na paměti slova Pána Ježíše, který řekl: ‚Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere. ‘“
- 36Po těch slovech si s nimi se všemi klekl a pomodlil se.
- 37Všichni se dali do hlasitého pláče, objímali Pavla a líbali ho,
- 38dojati nejvíce jeho slovy, že ho už nikdy neuvidí. Pak ho doprovodili k lodi.