Lukáš 2
/b/Luke/2
- 1Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.
- 2Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.
- 3Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.
- 4Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,
- 5aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.
- 6Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.
- 7I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.
- 8A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.
- 9Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.
- 10Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.
- 11Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.
- 12Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“
- 13A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:
- 14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“
- 15Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“
- 16Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.
- 17Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti.
- 18Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli.
- 19Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.
- 20Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
- 21Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.
- 22Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina –
- 23jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ –
- 24a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.
- 25V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním.
- 26Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše.
- 27A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,
- 28vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:
- 29„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,
- 30neboť mé oči viděly tvé spasení,
- 31které jsi připravil přede všemi národy –
- 32světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“
- 33Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
- 34A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat
- 35– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“
- 36Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let
- 37a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami.
- 38A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.
- 39Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.
- 40Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.
- 41Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.
- 42Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.
- 43A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.
- 44Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.
- 45Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
- 46Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.
- 47Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.
- 48Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“
- 49On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“
- 50Ale oni jeho slovu neporozuměli.
- 51Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.
- 52A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.