Židům 10
/b/Heb/10
- 1V zákoně je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stále stejné oběti, přinášené každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí.
- 2Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly.
- 3Ale těmito oběťmi se hříchy naopak každoročně připomínají,
- 4neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit.
- 5Proto Kristus říká, když přichází na svět: ‚Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo.
- 6V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení.
- 7Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno.‘
- 8Předně říká: ‚Oběti ani dary, oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení‘ – totiž v takových, jaké se obětují podle zákona.
- 9Potom však řekne: ‚Zde jsem, abych konal tvou vůli.‘ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé.
- 10Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo.
- 11Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy.
- 12Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží
- 13a hledí vstříc tomu, ‚až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘.
- 14Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje.
- 15Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká:
- 16‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli;
- 17na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘
- 18Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.
- 19Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně
- 20cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony – to jest obětováním svého těla.
- 21Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem,
- 22přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.
- 23Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.
- 24Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.
- 25Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.
- 26Jestliže svévolně hřešíme i potom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,
- 27ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘.
- 28Už ten, kdo pohrdne zákonem Mojžíšovým, nedojde slitování a propadá smrti na základě svědectví dvou nebo tří svědků.
- 29Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti.
- 30Vždyť víme, kdo řekl: ‚Já budu trestat, má je odplata.‘ A jinde: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘
- 31Je hrozné upadnout do ruky živého Boha.
- 32Jen si vzpomeňte na dřívější dny! Sotva jste byli osvíceni, už jste museli podstoupit mnohý zápas s utrpením;
- 33někteří tím, že byli před očima všech uráženi a utiskováni, jiní tím, že stáli při postižených.
- 34Vždyť jste trpěli spolu s uvězněnými a s radostí jste snesli i to, že jste byli připraveni o majetek, neboť víte, že máte bohatství lepší a trvalé.
- 35Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna.
- 36Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno.
- 37Vždyť už jen ‚docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se.
- 38Avšak můj spravedlivý – říká Bůh – bude žít, protože uvěřil. Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení.‘
- 39Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.