Pasáž: Sírachovec 1,1-10
- 1Všechna moudrost je od Hospodina a je s ním navěky.
- 2Mořský písek a krůpěje deště a dny věčnosti kdo spočítá?
- 3Výšku nebe a šíři země, propastnou hlubinu a moudrost kdo probádá?
- 4Ze všeho první byla stvořena moudrost a rozumné poznání je od věčnosti.
- 5Pramen moudrosti je slovo Boha na výsostech, její stezky, toť věčná přikázání.
- 6Kořen moudrosti komu byl odhalen? A kdo poznal všechen její důvtip?
- 7Znalost moudrosti komu byla zjevena? Její bohaté zkušenosti kdo pochopil?
- 8Jen jediný je moudrý, ten, který budí velkou bázeň a sedí na svém trůnu.
- 9Hospodin sám stvořil moudrost , pohlédl a rozdělil ji, vlil ji do všeho, co vytvořil,
- 10aby byla s každým člověkem podle jeho štědrosti, a obdařil jí zvláště ty, kdo ho milují.