Pasáž: Matouš 26,14-25
- 14Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím
- 15a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet stříbrných.
- 16Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
- 17Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“
- 18On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.“
- 19Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.
- 20Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
- 21a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“
- 22Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“
- 23On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.
- 24Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“
- 25Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“