Pasáž: Matouš 14,22-36
- 22Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.
- 23Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.
- 24Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.
- 25K ránu šel k nim, kráčeje po moři.
- 26Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem.
- 27Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“
- 28Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“
- 29A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.
- 30Ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mne!“
- 31Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“
- 32Když vstoupili na loď, vítr se utišil.
- 33Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: „Jistě jsi Boží Syn.“
- 34Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu.
- 35Lidé z toho místa ho poznali a vzkázali do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné
- 36a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout třásní jeho roucha. A kdo se dotkli, byli uzdraveni.