Pasáž: Lukáš 4,16-30
- 16Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.
- 17Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno:
- 18‚Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,
- 19abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.‘
- 20Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
- 21Promluvil k nim: „Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“
- 22Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: „Což to není syn Josefův?“
- 23On jim odpověděl: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde, kde jsi doma.“
- 24Řekl: „Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.
- 25Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad.
- 26A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidónské.
- 27A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman.“
- 28Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.
- 29Vstali, vyhnali ho z města a vedli ho až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.
- 30On však prošel jejich středem a bral se dál.