Pasáž: Lukáš 16,19-31
- 19Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.
- 20U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
- 21a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.
- 22I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.
- 23A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.
- 24Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘
- 25Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš.
- 26A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl – nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘
- 27Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,
- 28neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘
- 29Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘
- 30On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘
- 31Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“