Pasáž: Kniha moudrosti 2,12a.17-20
- 12„Počíhejme si na spravedlivého, k ničemu nám není, jen se protiví našim činům a vytýká nám prohřešky proti Zákonu, viní nás ze zrady na našem vychování.
- 13Honosí se, že došel poznání Boha, a sám sebe nazývá Hospodinovým služebníkem.
- 14Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět,
- 15protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho chování je úplně odlišné.
- 16Má nás za zvrhlé a vyhýbá se našim cestám jako nečistým. Blahoslaví smrt jako konečný úděl spravedlivých a vychloubá se, že jeho otcem je Bůh.
- 17Pohleďme, zda jsou jeho řeči pravdivé, a přezkoumejme, jak to s ním nakonec dopadne.
- 18Jestliže spravedlivý je Božím synem, Bůh se ho ujme a vytrhne ho z rukou protivníků.
- 19Vyzkoušejme ho tupením a mučením, ať poznáme jeho mírnost a přesvědčíme se o jeho trpělivosti.
- 20Odsuďme ho k potupné smrti, zda dojde zastání, jak říká.“