Pasáž: Job 9,1-16
- 1Jób na to odpověděl:
- 2„Vskutku vím, je tomu tak, což může člověk být před Bohem spravedlivý?
- 3Kdo by s ním chtěl vésti spor, z tisíce otázek jedinou nezodpoví.
- 4On má srdce moudré a nesmírnou sílu, což dojde pokoje ten, kdo se mu vzepře?
- 5On přenáší hory, než by se kdo nadál, převrací je v hněvu;
- 6zemí pohne z místa, až se její sloupy chvějí.
- 7Slunci rozkáže – a nesmí vzejít, zapečeťuje i hvězdy,
- 8sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln ,
- 9on udělal souhvězdí Lva, Orióna i Plejády a souhvězdí jižní.
- 10Dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy.
- 11Jde-li mimo mne, nevidím ho , míjí-li mě , ani ho nepostřehnu.
- 12Jestliže co uchvátí, kdo ho donutí to vrátit, kdopak se ho zeptá: ‚Co to děláš?‘
- 13Bůh, ten hněv svůj neodvrací, sami pomocníci Netvora se před ním musí shrbit.
- 14Jak bych mu já tedy mohl odpovídat? Jak bych před ním volil svoje slova?
- 15Jemu neuměl bych odpovědět, i kdybych byl spravedlivý; svého Soudce jenom o milost bych prosil.
- 16A kdybych i zavolal, aby mi odpověděl, nevěřím, že přál by sluchu mému hlasu.