Pasáž: Genesis 19,15-29
- 15Když vzešla jitřenka, nutili poslové Lota: „Ihned vezmi svou ženu a obě dcery, které tu máš, abys pro nepravost města nezahynul.“
- 16Ale on váhal. Ti muži ho tedy uchopili za ruku, i jeho ženu a obě dcery – to shovívavost Hospodinova byla s ním –, vyvedli ho a dovolili mu odpočinout až za městem.
- 17Když je Hospodin vyváděl ven, řekl: „Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul.“
- 18Lot jim však odvětil: „Ne tak prosím, Panovníku.
- 19Hle, tvůj služebník našel u tebe milost. Prokazuješ mi velké milosrdenství, že mě chceš zachovat při životě. Já však nemohu na tu horu utéci, aby mě nepostihlo něco zlého a abych nezemřel.
- 20Hle, tamto město je blízko, tam bych se mohl utéci, je jen maličké. Smím tam utéci? Což není opravdu maličké? Tak zůstanu naživu.“
- 21I řekl mu: „Vyhovím ti i v této věci; město, o kterém mluvíš, nepodvrátím.
- 22Uteč tam rychle, neboť nemohu nic učinit, dokud tam nevejdeš.“ Proto bylo to město nazváno Sóar (to je Maličké) .
- 23Slunce vycházelo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru.
- 24Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo .
- 25Tak podvrátil ta města i celý okrsek a zničil všechny obyvatele měst, i co rostlo na rolích.
- 26Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup.
- 27Za časného jitra se Abraham vrátil k místu, kde stál před Hospodinem.
- 28Vyhlížel směrem k Sodomě a Gomoře a spatřil, jak po celé krajině toho okrsku vystupuje ze země dým jako dým z hutě.
- 29Ale Bůh, když vyhlazoval města toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pryč ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž se Lot usadil.