Pasáž: 2 kralovska 19,9-36
- 9Asyrský král totiž uslyšel o Tirhákovi, králi kúšském: „Hle, vytáhl proti tobě do boje!“ Poslal znovu k Chizkijášovi posly se vzkazem:
- 10„Toto vyřiďte Chizkijášovi, králi judskému: Ať tě nepodvede tvůj Bůh, na něhož spoléháš, že Jeruzalém nebude vydán do rukou asyrského krále.
- 11Hle, slyšel jsi o tom, co učinili králové asyrští všem zemím, že je zničili jako klaté. A ty bys byl vysvobozen?
- 12Zda bohové těch pronárodů, jimž přinesli zkázu moji otcové, mohli vysvobodit Gózan, Cháran, Resef a syny Edenu, kteří byli v Telasáru?
- 13Kde je král Chamátu a král Arpádu a král města Sefarvajimu, Heny a Ivy?“
- 14Chizkijáš vzal dopisy z ruky poslů, přečetl je a pak vstoupil do Hospodinova domu a rozložil je před Hospodinem.
- 15Chizkijáš se před Hospodinem modlil: „Hospodine, Bože Izraele, který sídlíš nad cheruby, ty sám jsi Bůh nade všemi královstvími země. Ty jsi učinil nebesa i zemi.
- 16Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš slova Sancheríbova, která vzkázal, aby haněl Boha živého.
- 17Opravdu, Hospodine, králové asyrští zničili pronárody i jejich země.
- 18Jejich bohy vydali ohni, protože to nejsou bohové, nýbrž dílo lidských rukou, dřevo a kámen, proto je zničili.
- 19Ale teď Hospodine, Bože náš, zachraň nás prosím z jeho rukou, ať poznají všechna království země, že ty, Hospodine, jsi Bůh, ty sám!“
- 20I vzkázal Izajáš, syn Amósův, Chizkijášovi: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, když ses ke mně modlil kvůli Sancheríbovi, králi asyrskému.
- 21Toto je slovo, které o něm promluvil Hospodin: Pohrdá tebou, vysmívá se ti panna, dcera sijónská! Potřásá nad tebou hlavou dcera jeruzalémská.
- 22Koho jsi haněl a hanobil? Proti komu jsi povýšil hlas a oči pyšně vzhůru zvedl? Proti Svatému Izraele.
- 23Svými posly jsi pohaněl Panovníka, když jsi řekl: ‚Se svou nespočetnou vozbou jsem vytáhl do horských výšin na libanónské stráně. Pokácím tam statné cedry, skvělé cypřiše, vstoupím do jeho nejzazších koutů, do křovin a hájů.
- 24Já jsem vykopal studny a napil se cizí vody, svými chodidly jsem vysušil všechny průplavy Egypta.‘
- 25Což jsi neslyšel, že zdávna jsem to připravoval, už za dnů dávnověkých to chystal? Nyní to uskutečním. V hromady sutin se změní opevněná města.
- 26Jejich bezmocní obyvatelé jsou vyděšeni a zostuzeni, jsou jako bylina polní, zelenající se býlí, tráva na střechách, rez v obilí nepožatém.
- 27Vím o tobě, ať sedíš či vycházíš a vcházíš, jak proti mně běsníš.
- 28Protože proti mně tak běsníš a tvá drzost stoupá do mých uší, provleču ti chřípím kruh a do úst vložím uzdu. Odvedu tě cestou, po níž jsi přišel.
- 29Toto ti bude znamením: V tomto roce budete jíst, co vyroste samo, i druhý rok to, co samo vzejde, ale třetí rok sejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte jejich plody.
- 30Ti z Judova domu, kteří vyváznou a zůstanou, opět se zakoření a vydají ovoce.
- 31Z Jeruzaléma vyjde pozůstatek lidu a z hory Sijónu ti, kdo vyvázli. Horlivost Hospodina zástupů to učiní!“
- 32Proto praví Hospodin o králi asyrském toto: „Nevejde do tohoto města. Ani šíp tam nevstřelí, se štíty proti němu nenastoupí, násep proti němu nenavrší.
- 33Cestou, kterou přišel, se zase vrátí, do tohoto města nevejde, je výrok Hospodinův.
- 34Budu štítem tomuto městu, zachráním je kvůli sobě a kvůli Davidovi, svému služebníku.“
- 35Stalo se pak té noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc. Za časného jitra, hle, všichni byli mrtví, všude mrtvá těla.
- 36Sancheríb, král asyrský, odtáhl pryč a vrátil se do Ninive a usadil se tam .