Pasáž: Židům 5,1-10
- 1Každý velekněz, vybraný z lidí, bývá ustanoven jako zástupce lidí před Bohem, aby přinášel dary i oběti za hříchy.
- 2Má mít soucit s těmi, kdo chybují a bloudí, protože sám také podléhá slabosti.
- 3A proto je povinen přinášet oběti za hřích nejenom za lid, ale i sám za sebe.
- 4Hodnost velekněze si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž povolává ho Bůh jako kdysi Árona.
- 5Tak ani Kristus si nepřisvojil slávu velekněze sám, ale dal mu ji ten, který řekl: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘
- 6A na jiném místě říká: ‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova.‘
- 7Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel.
- 8Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel,
- 9tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy,
- 10když ho Bůh prohlásil veleknězem podle řádu Melchisedechova.