Pasáž: Římanům 7,18-25a
- 18Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.
- 19Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
- 20Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.
- 21Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo.
- 22Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím;
- 23když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy.
- 24Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?
- 25Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! – A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.