Matouš 27
/b/Matt/27
- 1Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
- 2Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.
- 3Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším
- 4a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“
- 5A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
- 6Velekněží sebrali peníze a řekli: „Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.“
- 7Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.
- 8Proto se to pole jmenuje ‚Pole krve‘ až dodnes.
- 9Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: ‚Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;
- 10a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.‘
- 11A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“
- 12Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.
- 13Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“
- 14On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.
- 15O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.
- 16Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem Barabáš.
- 17Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?“
- 18Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.
- 19Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny.“
- 20Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.
- 21Vladař jim řekl: „Koho vám z těch dvou mám propustit?“ Oni volali: „Barabáše!“
- 22Pilát jim řekl: „Co tedy mám učinit s Ježíšem, zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Ukřižovat!“
- 23Namítl jim: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě víc křičeli: „Ukřižovat!“
- 24Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc.“
- 25A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“
- 26Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
- 27Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.
- 28Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,
- 29upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“
- 30Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.
- 31Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.
- 32Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.
- 33Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘,
- 34dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.
- 35Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;
- 36pak se tam posadili a střežili ho.
- 37Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“
- 38S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.
- 39Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou
- 40a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“
- 41Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:
- 42„Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho!
- 43Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“
- 44Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.
- 45V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.
- 46Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘
- 47Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“
- 48Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.
- 49Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“
- 50Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
- 51A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,
- 52hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;
- 53vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
- 54Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“
- 55Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;
- 56mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.
- 57Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.
- 58Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.
- 59Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna
- 60a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.
- 61Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.
- 62Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta
- 63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘
- 64Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“
- 65Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“
- 66Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.
Matouš 26