Matouš 26
/b/Matt/26
- 1Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
- 2„Víte, že za dva dny budou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.“
- 3Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,
- 4a uradili se, že se Ježíše zmocní lstí a že ho zabijí.
- 5Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil.“
- 6Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,
- 7přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu.
- 8Když to viděli učedníci, hněvali se: „Nač taková ztráta?
- 9Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!“
- 10Ježíš to zpozoroval a řekl jim: „Proč trápíte tu ženu? Vykonala na mně dobrý skutek.
- 11Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.
- 12Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.
- 13Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila.“
- 14Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím
- 15a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet stříbrných.
- 16Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
- 17Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“
- 18On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.“
- 19Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.
- 20Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,
- 21a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“
- 22Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“
- 23On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.
- 24Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“
- 25Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“
- 26Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“
- 27Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni.
- 28Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.
- 29Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“
- 30Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
- 31Tu jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.‘
- 32Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje.“
- 33Na to mu řekl Petr: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!“
- 34Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
- 35Petr prohlásil: „I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.“ Podobně mluvili všichni učedníci.
- 36Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil.“
- 37Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost.
- 38Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“
- 39Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“
- 40Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?
- 41Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“
- 42Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, není-li možné, aby mne ten kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.“
- 43A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet.
- 44Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.
- 45Potom přišel k učedníkům a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
- 46Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“
- 47Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
- 48Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: „Koho políbím, ten to je; toho zatkněte.“
- 49A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Mistře,“ a políbil ho.
- 50Ježíš mu odpověděl: „Příteli, konej svůj úkol! “ Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho.
- 51Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
- 52Ježíš mu řekl: „Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.
- 53Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?
- 54Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?“
- 55V té hodině řekl Ježíš zástupům: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.
- 56Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci.“ A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.
- 57Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.
- 58Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.
- 59Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti.
- 60Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva
- 61a vypovídali: „On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět.“
- 62Tu velekněz vstal a řekl mu: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“
- 63Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!“
- 64Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“
- 65Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání.
- 66Co o tom soudíte?“ Jejich výrok zněl: „Je hoden smrti.“
- 67Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře
- 68a říkali: „Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!“
- 69Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: „I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!“
- 70Ale on přede všemi zapřel: „Nevím, co mluvíš.“
- 71Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: „Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem.“
- 72On znovu zapřel s přísahou: „Neznám toho člověka.“
- 73Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: „Jistě i ty jsi z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!“
- 74Tu se začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka.“ Vtom zakokrhal kohout;
- 75tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: ‚Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.‘ Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Matouš 25