List Jakubův 2
/b/Jas/2
- 1Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
- 2Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
- 3A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: „Posaď se na tomto čestném místě,“ kdežto chudému řeknete: „Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem.“
- 4Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
- 5Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
- 6Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?
- 7Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?
- 8Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,‘ dobře činíte.
- 9Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
- 10Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
- 11Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ řekl také: ‚Nezabiješ.‘ Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.
- 12Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.
- 13Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
- 14Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
- 15Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
- 16a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad,“ ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
- 17Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
- 18Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
- 19Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
- 20Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
- 21Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
- 22Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
- 23Tak se naplnilo Písmo: ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost‘ a byl nazván ‚přítelem Božím‘.
- 24Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!
- 25Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? –
- 26Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
List Jakubův 1