Skutky apoštolů 8
/b/Acts/8
- 1Saul schvaloval, že Štěpána zabili. Tehdy začalo kruté pronásledování jeruzalémské církve; všichni kromě apoštolů se rozprchli po Judsku a Samařsku.
- 2Zbožní muži Štěpána pochovali a velmi nad ním truchlili.
- 3Saul se však snažil církev zničit: pátral dům od domu, zatýkal muže i ženy a dával je do žaláře.
- 4Ti, kteří se z Jeruzaléma rozprchli, začali kázat evangelium všude, kam přišli.
- 5Filip odešel do města Samaří a zvěstoval tam Krista.
- 6Všichni lidé byli zaujati Filipovými slovy, když je slyšeli a když viděli znamení, která činil.
- 7Neboť z mnoha posedlých vycházeli s velikým křikem nečistí duchové a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno.
- 8A tak nastala veliká radost v tom městě.
- 9Jeden muž, jménem Šimon, který tam žil, už dlouhou dobu svou magií uváděl v úžas samařský lid; říkal o sobě, že je v něm božská moc.
- 10Všichni – prostí i významní – mu dychtivě naslouchali a říkali si: „On je ta božská moc, která se nazývá Veliká.“
- 11Poslouchali ho ve všem proto, že na ně dlouhý čas působil svou magií.
- 12Ale když uvěřili Filipově zvěsti o Božím království a o Ježíši Kristu, dávali se pokřtít muži i ženy.
- 13Tu uvěřil i sám Šimon, dal se pokřtít, byl stále s Filipem a nevycházel z úžasu, když viděl, jak se tu dějí veliká znamení a mocné činy.
- 14Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana.
- 15Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán Duch svatý,
- 16neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.
- 17Petr a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali Ducha svatého.
- 18Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl:
- 19„Dejte i mně tu moc, aby Ducha svatého dostal každý, na koho vložím ruce.“
- 20Petr mu odpověděl: „Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslil sis, že se Boží dar dá získat za peníze!
- 21Tato moc není pro tebe a nemůžeš mít na ní podíl, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem.
- 22Odvrať se proto od této své ničemnosti a pros Boha; snad ti odpustí, co jsi zamýšlel.
- 23Vidím, že jsi pln hořké závisti a v zajetí nepravosti.“
- 24Šimon na to řekl: „Modlete se za mne k Bohu, aby mne nepostihlo nic z toho, o čem jste mluvili.“
- 25Apoštolové i potom vydávali svědectví a kázali slovo Páně. Pak se vraceli do Jeruzaléma a ještě cestou zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích.
- 26Anděl Páně řekl Filipovi: „Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy.“ Ta cesta je opuštěná.
- 27Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma
- 28a nyní se vracel na svém voze a četl proroka Izaiáše.
- 29Duch řekl Filipovi: „Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!“
- 30Filip k němu přiběhl, a když uslyšel, že ten člověk čte proroka Izaiáše, zeptal se: „Rozumíš tomu, co čteš?“
- 31On odpověděl: „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží!“ A pozval Filipa, aby nastoupil a sedl si vedle něho.
- 32To místo Písma, které četl, znělo: ‚Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa.
- 33Ponížil se, a proto byl soud nad ním zrušen; kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích? Vždyť jeho život na této zemi byl ukončen.‘
- 34Dvořan se obrátil k Filipovi: „Vylož mi, prosím, o kom to prorok mluví – sám o sobě, či o někom jiném?“
- 35Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše.
- 36Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: „Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?“
- 37Filip mu řekl: „Jestliže věříš celým svým srdcem, nic tomu nebrání.“ On mu odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“
- 38Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil.
- 39Když vystoupili z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou.
- 40Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všemi městy a přinášel jim radostnou zvěst, až se dostal do Cesareje.
Skutky apoštolů 7